Úvod

(English)

  Gender je v současnosti v odborných kruzích obvykle chápán dvěma způsoby. První způsob vychází z definice Margaret Mead ze třicátých let 20. století a zdůrazňuje odlišnost biologické a sociální povahy odlišnostmi mezi mužem a ženou. Pojetí genderu coby "sociálního pohlaví" vychází z práce této autorky, která pod názvem Sex and Temperament in Three Primitive Societies vyšla roku 1935. Jde o termín používaný pro skupiny vlastností a chování formované kulturou a spojené s obrazem muže a ženy. Zatímco pohlaví je dáno biologicky a je (většinou) neměnnou kategorií, gender je soubor vlastností, které jsou biologickému rodu přisuzovány sociálně a mění se během historického vývoje, což platí i v příkladě relativně jasně vymezeného společenství. Pohlaví je biologickou charakteristikou, gender společenskou konstrukcí odrážející očekávání spjatá s chováním muže či ženy.

  Kategorie gender označuje nikoli biologické (rozeznáváme v podstatě dvě biologická pohlavní, mužské a ženské), ale sociální aspekty pohlaví. Gender, sociální pohlaví, pracující s kategoriemi maskulinity a feminity, je původně anglické označení pro gramatický rod, který se stal označením pro rod sociální. Má tři významy, označuje:

1. gramatický rod;

2. sexuální identitu (muž, žena) nebo orientaci (heterosexuální, homosexuální, bisexuální, transsexuální);

3. roli přisouzenou jedinci určitého pohlaví v určité společnosti, tj. kulturně konstruovanou sexuální identitu nebo orientaci, sociální pohlaví.

  Záměrem rozlišení mezi sociální a biologickou podstatou pohlaví bylo odlišit diference, které jsou přirozeně dané (biologicky) od odlišností socio-kulturně produkovaných a na základě toho požadovat změny v mocenském uspořádání vztahů mezi muži a ženami ve společnosti 20. století, tedy odstranění nerovností v procesu emancipace společnosti.

  Tato definice se stala počínaje 90. lety minulého století předmětem kritiky založené na poststrukturalistickém přístupu ke kultuře. V rámci tohoto přístupu se zejména Judith Butler 1Judith BUTLER: Bodies That Matter. On The Discursive Limit sof „SEX“. New York and London 1993. vyslovila pro rozvolnění jasně ohraničených bipolárních kategorií typu maskulinita-feminita, respektive gender-pohlaví. Gender je z hlediska poststrukturalismu performativní, jeho trvalá esence je utvářena prostřednictvím trvalých aktů a genderových stylizací těla. Za těmito akty se však neskrývá žádná vnitřní nebo skutečná genderová identita, ta je neustále proměňována a rekonstituována právě prostřednictvím aktů, které se jí zdají pouze vyjadřovat. Gender tak již není sociální interpretací biologického pohlaví v kultuře, ale je chápán jako diskursivní aparát, kterým je pohlaví a jeho atributy produkováno.

 

Texty:

(Ukázky z pramenů a literatury jsou v souladu s autorským zákonem určeny pouze pro studijní účely, z daného důvody jsou chráněny zabezpečeným přístupem. V případě zájmu kontaktujte: vladanhanulik@seznam.cz)

Daniela Tinková, "Oddělené sféry": tradiční polarita, nebo dědictví 19. století?

Mary Wollstonecraft, A Vindication of The Rights of Women (výběr ukázek)

Betty Friedan. Feminine Mystique. Praha 2003, s. 49 - 72.

Joann Wallach Scott, Gender: A Useful Category of Historical Analysis. The American Historical Review, Vol. 91, No. 5, p. 1053-1075.

Judith Butler, Bodies that matter: On The Discoursive Limit of “Sex“. New York 1993.

Judith Butler, Trampoty s rodom. Feminizmus a podrývanie identity. Bratislava 2003, s. 15-46.