Státní závěrečné zkoušky

POZOR!

Podle stávajícího univerzitního studijního a zkušebního řádu (článek 8, bod 3 - viz pdf soubor se studijním řádem dole na stránce) se nemohou ke státnicím dostavit ti, kterým nebyla bakalářská (diplomová) práce vedoucím doporučena k obhajobě!

Základní podmínkou (to vychází ze studijního řádu) připuštění ke státní závěrečné zkoušce v bakalářském studiu je zisk 180 kreditů. U dvouoborovců, kteří chtějí skládat státnice odděleně, to platí rovněž. Běžně by se do toho započítávalo i 10 kreditů za bakalářskou práci (BCPR), ale protože při rozdělení dvouoborových státnic do dvou termínů se začíná vedlejším oborem (tedy tím, v němž nepíšete bakalářku, kterou nemusíte mít ještě hotovou), je nutno scházející kredity do 180 včas získat někde jinde.

Kulturní dějiny – bakalářské studium

Požadavky ke státní bakalářské zkoušce

 
Státní bakalářská zkouška je tvořena třemi částmi: 1) obhajoba bakalářské práce; 2) historie a dějiny každodennosti - ústní zkouška; 3) muzeologický modul - ústní zkouška.
 
 
1) Obhajoba bakalářské práce
Student v podobě stručného shrnutí přiblíží zkušební komisi hlavní závěry své bakalářské práce. Zkušební komise bude seznámena se zněním písemných posudků na předkládanou práci (vedoucího práce a oponenta); student se vyjádří k obsahu obou posudků a reaguje na výtky či připomínky v nich obsažené. Poté následuje volná rozprava, při níž student zodpovídá dotazy členů zkušební komise či ostatních přítomných, týkající se jeho bakalářské práce.
 
2) Historie a dějiny každodennosti – ústní zkouška
Historická část státní bakalářské zkoušky ověřuje věcné znalosti studentů a jejich schopnost uspořádat historické reálie do širších historicko-vývojových souvislostí. Důraz je kladen na schopnost vhodným způsobem interpretovat znalosti z politických, hospodářských a kulturních dějin v souvislosti s reáliemi z dějin každodennosti daného období. Komise ověřuje také studentovu orientaci v odborné literatuře k danému tématu a v soudobých trendech bádání. Tato ústní zkouška se dělí na dvě části. V jedné z nich je stanovena dílčí otázka ze starších dějin (do  roku 1789), v druhé dílčí otázka z novějších dějin. Student si odpovědi na položené otázky samostatně připraví a prezentuje. Členové zkušební komise položí doplňující otázky. Každá část zkoušky je klasifikována samostatně; na základě této dílčí klasifikace stanoví zkušební komise celkovou známku z této ústní zkoušky.
 
3) Specializační modul – ústní zkouška
Specializační část státní bakalářské zkoušky ověřuje schopnost studenta vhodným způsobem prezentovat a v širších souvislostech aplikovat znalosti získané v rámci výuky jednotlivých předmětů specializačního modulu. K samostatné přípravě dostává zadány dvě otázky, formulované s ohledem na interdisciplinární charakter příslušného modulu.
 
Ke státní bakalářské zkoušce předkládá student seznam titulů prostudované odborné literatury jak k dějinám českým a obecným a dějinám každodennosti, tak ke specializačnímu modulu. K přípravě odpovědí na ústní zkoušky bude každému ze studentů poskytnut čas na přípravu v rozsahu nejméně 15 minut. Každá část státní závěrečné zkoušky je klasifikována samostatně; na základě posouzení jednotlivých částí stanoví předseda komise výslednou známku ze státní závěrečné zkoušky.
 

Spisová a archivní služba – bakalářské studium

Požadavky ke státní bakalářské zkoušce

 
 
1) Obhajoba bakalářské práce
Student v podobě stručného shrnutí přiblíží zkušební komisi hlavní závěry své bakalářské práce. Zkušební komise bude seznámena se zněním písemných posudků na předkládanou práci (vedoucího práce a oponenta); student se vyjádří k obsahu obou posudků a reaguje na výtky či připomínky v nich obsažené. Poté následuje volná rozprava, při níž student zodpovídá dotazy členů zkušební komise či ostatních přítomných, týkající se jeho bakalářské práce.
 
2) Spisová služba a archivnictví - ústní zkouška
Tato část státní bakalářské zkoušky ověřuje znalosti studenta z teorie spisové služby a z archivnictví formou dvou dílčích otázek. Student si odpovědi na položené otázky samostatně připraví a následně je prezentuje. Měl by prokázat znalosti aktuálního právního prostředí oboru, znalost metodických a metodologických přístupů, organizačních struktur a dějin oboru. Členové zkušební komise položí další doplňující otázky. Každá z obou částí bude zhodnocena samostatně a následně na základě tohoto dílčího hodnocení členové zkušební komise stanoví celkové hodnocení této ústní zkoušky.
 
3) Dějiny správy - ústní zkouška
Tato část státní bakalářské zkoušky ověřuje znalosti studenta ze dějin správy se zvláštním zřetelem na situaci v českých zemích od nejstarších dějin do současnosti a v širších souvislostech z toho vyplývajících. Studentovi je položena jedna otázka. Odpověď na ní si samostatně připraví a prezentuje. Členové zkušební komise pokládají doplňující otázky. Zkušební komise stanoví jedinou známku z této ústní zkoušky.
 
K přípravě odpovědí na ústní zkoušky bude každému ze studentů poskytnut čas na přípravu v rozsahu nejméně 15 minut. Každá část státní závěrečné zkoušky je klasifikována samostatně; na základě posouzení jednotlivých částí stanoví předseda komise výslednou známku ze státní závěrečné zkoušky.
 
 

Historie (dvouoborová) – bakalářské studium

Požadavky ke státní bakalářské zkoušce

 
Státní bakalářská zkouška je tvořena třemi částmi: 1) obhajoba bakalářské práce; 2) starší dějiny - ústní zkouška; 3) moderní dějiny - ústní zkouška.
 
 
1) Obhajoba bakalářské práce
Student v podobě stručného shrnutí přiblíží zkušební komisi hlavní závěry své bakalářské práce (není žádána powerpointová prezentace). Zkušební komise bude seznámena se zněním písemných posudků na předkládanou práci (vedoucího práce a oponenta); student se vyjádří k obsahu obou posudků a reaguje na výtky či připomínky v nich obsažené.  Poté následuje volná rozprava, při níž student zodpovídá dotazy členů zkušební komise či ostatních přítomných, týkající se jeho bakalářské práce.
 
2) Starší dějiny – ústní zkouška
Tato část státní bakalářské zkoušky ověřuje věcné znalosti studentů a jejich schopnost uspořádat historické reálie středověku a raného novověku (500-1800) do širších historicko-vývojových souvislostí (viz sylaby STRE, NOV1 a NOV2).
Důraz je kladen na schopnost vhodným způsobem interpretovat znalosti z politických, hospodářských a kulturních dějin daného období. Komise ověřuje také studentovu orientaci v odborné literatuře k danému tématu a v soudobých trendech bádání. Ze starších dějin je studentovi položena jedna otázka, na kterou se samostatně připraví a prezentuje. Členové zkušební komise položí doplňující otázky.
 
3) Moderní dějiny – ústní zkouška
Tato část státní bakalářské zkoušky ověřuje věcné znalosti studentů a jejich schopnost uspořádat historické reálie 19. a 20. století do širších historicko-vývojových souvislostí (viz sylaby 19ST a 20ST). Důraz je kladen na schopnost vhodným způsobem interpretovat znalosti z politických, hospodářských a kulturních dějin daného období. Komise ověřuje také studentovu orientaci v odborné literatuře k danému tématu a v soudobých trendech bádání. Studentovi je položena jedna otázka, na kterou se samostatně připraví a prezentuje. Členové zkušební komise položí doplňující otázky.
 
Ke státní bakalářské zkoušce předkládá student seznam titulů prostudované odborné literatury k českým a obecným dějinám. K přípravě odpovědí na ústní zkoušky bude každému ze studentů poskytnut čas na přípravu v rozsahu nejméně 15 minut. Každá část státní závěrečné zkoušky je klasifikována samostatně; na základě posouzení jednotlivých částí stanoví předseda komise výslednou známku ze státní závěrečné zkoušky.
 

 

Ochrana hmotných památek - bakalářské studium

Požadavky ke státní závěrečné zkoušce 

 
Státní bakalářská zkouška sestává ze tří částí: 1) obhajoba bakalářské práce; 2) Archeologie - ústní zkouška; 3) Hmotné památky v památkové teorii a praxi - ústní zkouška.
 

 
1) Obhajoba bakalářské práce
Student v podobě stručného ústního shrnutí (v rozsahu cca 5-10 minut) přiblíží zkušební komisi hlavní závěry své bakalářské práce. Zkušební komise bude poté seznámena se zněním písemných posudků vedoucího práce a oponenta na předkládanou práci; student se vyjádří k obsahu obou posudků a reaguje na připomínky, případné výtky či poznámky a náměty v nich obsažené.  Následuje volná rozprava, při níž student zodpovídá dotazy členů zkušební komise či ostatních přítomných, týkající se tématu, metody zpracování a výsledků jeho bakalářské práce.
 
2) Archeologie -  ústní zkouška
Tato část státní bakalářské zkoušky ověřuje věcné znalosti studentů. Důraz je kladen na schopnost vhodné interpretace širších kulturně-historických a vývojových souvislostí, dále na znalost archeologických pramenů (viz sylaby AMAN, ARGE, ARUP, APR1, APR2, ASE, ASTA, ARCH1, ARCH2) a  na zkušenosti získané při archeologických výzkumech.  Komise ověřuje také studentovu orientaci v základní odborné literatuře k danému tématu. Z archeologie je studentovi položena jedna otázka, na kterou se samostatně připraví a následně ji prezentuje. Členové zkušební komise zkoušenému pokládají doplňující otázky. Zkušební komise stanoví jedinou známku z této ústní zkoušky.
 
3) Hmotné památky v památkové teorii a praxi - ústní zkouška
Tato část státní bakalářské zkoušky ověřuje věcné znalosti studentů, získané v rámci výuky jednotlivých předmětů studijního oboru (viz sylabus PAMA). Vzhledem k interdisciplinárnímu pojetí oboru také testuje způsobilost studenta vhodným způsobem aplikovat teoretické vědomosti v širších kulturně-historických spojitostech. Komise ověřuje také studentovu orientaci v odborné literatuře k danému tématu a v historicko-vývojových souvislostech ochrany hmotných památek. Studentovi je položena jedna otázka, na kterou se samostatně připraví a následně ji prezentuje. Členové zkušební komise zkoušenému pokládají doplňující otázky. Zkušební komise stanoví jedinou známku z této ústní zkoušky.

Nezapomeňte: Ke státní bakalářské zkoušce předkládá student seznam titulů prostudované odborné literatury k oběma částem zkoušek. Jedná se konkrétně o nejméně 10 titulů z pravěké archeologie, 10 titulů ze středověké archeologie a 10 titulů z památkové teorie a praxe. Znalost bude při zkouškách ověřena. K přípravě odpovědí na ústní zkoušky bude každému ze studentů poskytnut čas na přípravu v rozsahu nejméně 15 minut. Každá část státní závěrečné zkoušky je klasifikována samostatně; na základě posouzení jednotlivých částí stanoví předseda komise výslednou známku ze státní závěrečné zkoušky.

 

 
 

Kulturní dějiny - magisterské studium

Požadavky ke státní závěrečné zkoušce 

Státní závěrečná zkouška je tvořena třemi částmi: 1) obhajobou diplomové práce; 2) ústní zkouškou obecnou (kulturní dějiny); 3) ústní zkouškou specializační (gender history; soudobé dějiny, regionální dějiny, péče o kulturní dědictví, dějiny literární kultury, kulturně historická slavistika)
 
 
1) Obhajoba diplomové práce
Student v podobě stručného shrnutí přiblíží zkušební komisi hlavní závěry své diplomní práce. Zkušební komise bude seznámena se zněním písemných posudků na předkládanou práci (vedoucího práce a oponenta); student se vyjádří k obsahu obou posudků a reaguje na výtky či připomínky v nich obsažené. Poté následuje volná rozprava, při níž student zodpovídá dotazy členů zkušební komise či ostatních přítomných, týkající se jeho diplomové práce.
 
2) Obecná část
Obecná část státní závěrečné zkoušky ověřuje přehled teoretických znalostí studentů v oboru „Kulturní dějiny“. Student musí prokázat, že se orientuje v dějinách historiografie a jejím vývoji za posledních cca 150 let a umí vysvětlit zrod, vývoj a proměny kulturních, hospodářských a sociálních dějin v českém i zahraničním kontextu (anglosaská historiografie, francouzské či německé dějepisectví 20. století). Toto zaměření odpovídá kurzům, které studenti absolvovali jako společný základ napříč moduly (viz kurzy STRB, MHIP, HSCD, HDEM a KHAN). Jako zkušební téma komise zadá vždy jedno z témat, jež jsou součástí syllabů těchto pěti základních kurzů. Členové zkušební komise položí doplňující otázky.
 
3) Specializační část
Specializační část státní závěrečné zkoušky ověřuje schopnost studenta vhodným způsobem prezentovat a v širších souvislostech aplikovat znalosti, získané v rámci výuky jednotlivých předmětů specializačního modulu. Otázky, vylosované při státní závěrečné zkoušce, jsou proto formulovány poměrně široce s ohledem na interdisciplinární charakter příslušného modulu. Při hodnocení bude kladen důraz na znalost současných trendů bádání a odborné literatury.
 
POZOR! Ke státní závěrečné zkoušce musí student předložit seznam 20 titulů prostudované odborné literatury ke zvolenému specializačnímu modulu a dalších 20 titulů k obecné části.
 
K přípravě odpovědí na ústní zkoušku (obecnou a specializační část) bude každému ze studentů poskytnut čas na přípravu v rozsahu nejméně 15 minut. Každá část státní závěrečné zkoušky je klasifikována samostatně; na základě posouzení jednotlivých částí stanoví předseda komise výslednou známku ze státní závěrečné zkoušky.

 

Soubory ke stažení