Úvod do studia soudobých dějin

2/0 Zk ZS

Anotace:

Student bude seznámen se základními problémy oboru, se zvláštnostmi pramenné základny oboru a s jejím využíváním. Důraz je kladen na orientaci v hlavních problémech otázkách soudobých dějin, a to jak teoretických (vymezení oboru soudobé dějiny, politické ideologie, teorie demokracie, teorie totalitarismua a autoritarismu), tak praktických (různé podoby politického násilí ve 20. století, dekolonizace a její důsledky, terorismus jako bezpečností hrozba současného světa).

Způsob hodnocení:

Předmět je složen z přednášky a semináře. Účast na seminářích je povinná, v případě neomluvené neúčasti na více než 3 seminářích student není připuštěn ke zkoušce. Předmět je ukončen ústní zkouškou. Student si losuje číslo otázky, která vychází ze základních okruhů přednášek a seminářů. Konečné hodnocení je založeno na výsledku ústní zkoušky (50%) a práce v seminářích (50%).

 

Základní okruhy přednášek a seminářů. Základní studijní literatura:

1) Soudobé dějiny v moderní historiografii. Organizace práce v oboru. Prameny a badatelské instituce.
Co jsou soudobé dějiny? Globální dějiny, euro-historie a národní perspektivy. Hlavní témata soudobých dějin. Soudobé dějiny ve světě a ČR. Informační zdroje.

Literatura:

Jana Čechurová - Jan Randák a kol., Základní problémy studia moderních a soudobých dějin, Praha 2014.
Norman Davies, Evropa – dějiny jednoho kontinentu, Praha 2000. Úvodní kapitola o historiografii.
Georg Iggers, Dějepisectví 20. století, Praha 2002.
Horst Möller - Udo Wengst (Hrsg.), Einführung in die Zeitgeschichte, München 2003.
Hans Rothfels, Zeitgeschichte als Aufgabe, Vierteljahrshefte für Zeitgeschichte 1 (1953), s. 1-8. 
Jiří Pešek a kol., Napříč kontinentem soudobých dějin. Evropská historiografie po konci studené války, Praha 2013.
 
2) Politické ideologie. Teorie demokracie.
Klasické politické ideologie (liberalismus, konservatismus, socialismus). Nacionalismus. Environmentalismus. Feminismus. Islámský fundamentalismus. Teorie demokracie (antická demokracie; moderní teorie demokracie: Rousseau, de Tocqueville, Mill, Schumpeter).
 
Literatura:
 
Ladislav Cabada – Michal Kubát, Úvod do studia politické vědy, Praha 2003.
Roger Scruton, Slovník politického myšlení, 2. vyd., Brno 1999.
 
3) Totalitární režimy a ideologie
Teoretické vymezení totalitárních ideologií. Ideologie a politika. Komparace totalitárních ideologií (fašismus, nacismus, komunismus).
 
4) Totalitarismus v Německu a SSSR
Podoba totalitarismu v Německu a SSSR. Společné a odlišné znaky. Historiografický diskurs. Otázka pramenné základny. "Zvláštní cesta" (Sonderweg) německých dějin.
 
Literatura (pro okruhy č. 3-4):
 
Hannah Arendtová, Původ totalitarismu, I-III, Praha 1996.
Ladislav Cabada – Michal Kubát, Úvod do studia politické vědy, Praha 2003.
Dan Diner, Porozumět 20. století, Brno 2010.
Emilio Gentile, Politická náboženství. Mezi demokracií a totalitarismem, Brno 2008.
Michael Geyer – Sheila Fitzpatrick (edd.), Beyond totalitarianism: Stalinism and Nazism compared, New York 2009.
Ian Kershaw – Moshe Lewin (edd.), Stalinism and nazism: dictatorship in comparison, Cambridge 1997.
Jürgen Kocka, German History before Hitler. The Debate about the German Sonderweg, Journal of Contemporary History 23 (1988), s. 3-16.
Adrian Lyttelton (ed.), Liberal and Fascist Italy, 1900-1945, Oxford 2002.
Michael Mann, The fascists, Cambridge 2004.
Richard Overy, Diktátoři. Hitlerovo Německo a Stalinovo Rusko, Praha 2006.
Robert O. Paxton, Anatomie fašismu, Praha 2007.
Michal Reiman, O komunistickém totalitarismu a o tom, co s ním souvisí, Praha 2000.
Robert Service, Soudruzi: světové dějiny komunismu, Praha 2009.
 
5) Studená válka a historiografický diskurs
Vývoj historiografie studené války od konce 40. let do doučasnosti.
 
Literatura:
Petr Drulák, Metafory studené války: interpretace politického fenoménu, Praha 2009.
Peter G. Boyle, The Cold War Revisited, Journal of Contemporary History 35/3 (2000), s. 479-489
Paul Seabury, The Cold War Origins I, Journal of Contemporary History 3 (1968), s. 169-182.
Bryan Thomas, The Cold War Origins I, Journal of Contemporary History 3 (1968), s. 183-198.
  
6) Válka a nacionalismus ve 20. století.
Mnohonárodnostní říše a nacionalismus. Nacionalismus, diktatura a demokracie. Nacionální konflikty na území bývalého SSSR (arménsko-ázerbajdžánský konflikt, národnostní otázka v Gruzii, čečenské války).
 
Literatura:
 
Donald Bloxham - Robert Gerwaith (edd.), Political Violence in Twentieth-Century Europe, Cambridge 2011.
Dan Diner, Porozumět dvacátému století, Brno 2010.
Eric Hobsbawm, Národy a nacionalismus od roku 1780. Program, mýtus, realita, Brno 2000.
Harold James, Krieg und Frieden in Zeiten der Globalisierung, Vierteljahrshefte für Zeitgeschichte 52/4 (2004), s. 585-596.
Robin Prior - Trevor Wilson, The First World War, Journal of Contemporary History 35 (2000), s. 319-328.
Hagen Schulze, Stát a národ v evropských dějinách, Praha 2003.

7) Genocidy, etnické čistky a mezinárodní právo 20. století.
Definice genocidy z hlediska mezinárodního práva. Genocidy v předmoderní době. Komparace genocid ve 20. století (Arméni, holocaust, Rudí Khmérové, Rwanda). Mechanismy trestání zločinů proti lidskosti.
 
Literatura:
 
Donald Bloxham - Robert Gerwaith (edd.), Political Violence in Twentieth-Century Europe, Cambridge 2011.
Dan Diner, Porozumět dvacátému století, Brno 2010.
Robert Gellately – Ben Kiernan (edd.), The Specter of Genocide. Mass Murder in Historical Perspective, Cambridge 2003.
Adam Jones, Genocide. A Comprehensive Introduction, London 2006.
Michael Mann, The Dark Side of Democracy. Explaining Ethnic Cleansing, New York 2005.
Moshe Midlarsky, The Killing Trap. Genocide in the Twentieth Century, Cambridge 2005.
Norman Naimark, Plameny nenávisti. Etnické čistky v Evropě ve 20. století, Praha 2006.
 
8) Terorismus a svět 20. - 21. století.
Původ terorismu, jeho projevy v dějinách. Represivní a subverzivní terorismus. Levicový terorismus (RAF, Černé brigády, Světlá stezka ad.). Islámský terorismus. Strategie boje proti terorismu.
 
Literatura:
 
Donald Bloxham - Robert Gerwaith (edd.), Political Violence in Twentieth-Century Europe, Cambridge 2011.
Richard A. Clarke, Strategie války proti terorismu, Praha 2005.
Luis de la Corte Ibáñes, Logika terorismu, Praha 2009.
Walter Laqueur, Poslední dny Evropy, Praha 2006.
Ian Shapiro, Politika zadržování: staronová strategie proti světovému terorismu, Praha 2009.
Roger Scruton, Západ a ti druzí. Globalizace a teroristická hrozba, Brno 2007.
Emil Souleimanov (ed.), Terorismus. Pokus o porozumění, Praha 2010.
Maxmilián Strmiska, Terorismus a demokracie, Brno 2001.

9) Migrace a globalizace. Demografické trendy na počátku 21. století.
Demografický vývoj světa na počátku 21. století, odhady vývoje. Migrační proudy v 2. polovině 20. století, jejich význam pro demografické změny. Migrace jako projev globalizace. Evropa odsouzena k zániku?
 
Literatura:
 
Klaus J. Bade, Evropa v pohybu. Evropské migrace dvou staletí, Praha 2004.
Francis Fukuyama, Konec dějin a poslední člověk, Praha 2002.
Samuel P. Huntington, Střet civilizací: boj kultur a proměna světového řádu, Praha 2001
Eric Hobsbawm, Globalizace, demokracie a terorismus, Praha 2009.
Paul Kennedy, Svět ve 21. století, Praha 1996.
Walter Laqueur, Poslední dny Evropy, Praha 2006.
Jürgen Osterhammel - Niels P. Peterson, Geschichte der Globalisierung. Dimensionen, Prozesse, Epochen, 5. vyd., München 2012.
Roger Scruton, Západ a ti druzí. Globalizace a teroristická hrozba, Brno 2007.
 
10) Bezprostřední důsledky 2. světové války v Československu. Benešovy dekrety, retribuce, odsun.
 
Literatura:
 
Beppo Beyerl, Die Beneš-Dekrete. Zwischen tschechischer Identität und deutsche Begerhlichkeit, Wien 2002.
Jindřich Dejmek - Jan Kuklík - Jan Němeček, Kauza: tzv. Benešovy dekrety. Historické kořeny a souvislosti. (Tři české hlasy k diskusi), Praha 1999.
Benjamin Frommer, Národní očista. Retribuce v poválečném Československu, Praha 2010.
Karel Jech - Karel Kaplan (eds.), Dekrety prezidenta republiky 1940-1945. Dokumenty. Díl I, Brno 1995.
Kateřina Kočová, Druhá retribuce. Činnost Mimořádných lidových soudů v roce 1948, Soudobé dějiny 3-4, 2005, s. 586-619.
Jan Kuklík, Mýty a reality tzv. "Benešových dekretů". Dekrety prezidenta republiky 1940-1945, Praha 2002.
Jan Němeček, Cesta k dekretům a odsunu Němců. Datová příručka, Praha 2002.
Niklas Perzi, Die Beneš-Dekrete. Eine europäische Tragödie, Wien - St. Pölten 2003.
Tomáš Staněk, Odsun, nebo vyhnání? In: Češi a Němci. Dějiny, kultura, politika, Praha -Litomyšl 2001.
Tomáš Staněk, Odsun Němců z Československa 1945-1957, Praha 1991.
Tomáš Staněk, Předpoklady, průběh a důsledky vysídlení Němců z Československa 1918-1948, Ostrava 1992.

Tomáš Staněk, Retribuční vězni v českých zemích 1945-1955, Opava 2002.

 

11) Třetí odboj v Československu a současné posuzování forem odboje 
 
Literatura:
Zora Dvořáková, Třetí odboj - protikomunistický, in: Za svobodu a demokracii. Díl 1. Odpor proti komunistické moci, Praha 1999, s. 27-31.
Zora Dvořáková, Charakteristika třetího odboje, in: Za svobodu a demokracii. Díl 3. Třetí (protikomunistický) odboj, Hradec Králové 2002, s. 20-26.
Martina Lustigová, Zora Dvořáková: první dáma dějepisectví třetího odboje, in: Za svobodu a demokracii. Díl 3. Třetí (protikomunistický) odboj, Hradec Králové 2002, s. 272-276.
 
12) Vnitřní struktura STB
 
Literatura:
 
Jiřina Dvořáková, Státní bezpečnost v letech 1945-1953. Organizační vývoj zpravodajských a státně bezpečnostních složek, Praha 2007.
Karel Kaplan, Nebezpečná bezpečnost. Státní bezpečnost 1948-1956, Brno 1999.
Karel Kaplan, StB o sobě. Výpověď vyšetřovatele Bohumila Doubka, Praha 2002.
Kádrová nomenklatura KSČ 1948-1956. Sborník dokumentů, Karel Kaplan (ed.), Praha 1992.
 
13) Dějin každodennosti v rámci soudobých dějin
 
Literatura:
 
Jana Čechurová - Jan Randák a kol., Základní problémy studia moderních a soudobých dějin, Praha 2014.
Martin Franc - Jiří Knapík, Volný čas v českých zemích 1957-1967, Praha 2013.