Exkurze ÚHV - program

PŘEDBĚŽNÝ PROGRAM
 

pondělí 6. 5. – Trident

Odjezd od fakulty z Pardubic už v neděli 5. 5. ve 23:00, noční přejezd přes Prahu, (zájemce bude možné nabrat cestou na této trase), Plzeň, Řezno, Mnichov a Innsbruck do Tridentu (zhruba 850 km).
Ranní prohlídka Trenta, místa zasedání Tridentského koncilu:

  • dóm, místo zasedání koncilu
  • historické domy kolem hlavního náměstí Piazza Duomo, zejm. někdejší městský palác rodů Gallasů a Thunů, usazených v severních Čechách
  • mimořádně hodnotný Castello del Buonconsiglio, se sídlem tridentských biskupů, renesančním Palazzo Magno (1530), dalším místem jednání koncilu. Dnes zde uloženy biskupské umělecké sbírky, v Torre dell’Aquila zachovány unikátní fresky z období kolem roku 1400 od českého malíře, mistra Václava.

V odpoledních hodinách příjezd do Bologne (cca 230 km), ubytování v hostelu. V podvečer první kratší společná prohlídka historického centra města:

  • centrální středověké náměstí Piazza Maggiore, radnice Palazzo d’Arcursio (počátek stavby 1287), v interiéru renesanční jezdecké schody od Bramanteho
  • proslavené bolognské arkády, celkem měřící až 35 km; Fontana di Nettuno z let 1564-1566 je dílem slavného renesančního sochaře zvaného Giambologna
  • Basilica San Petronio, hlavní městský kostel zasvěcený místnímu patronovi; jeden z nejvýznamnějších italských gotických kostelů; monumentální stavba (délka lodi 200 m) započatá 1390, jedna z nejmohutnějších v Itálii, zůstala však nedokončena; v interiéru chórové lavice z roku 1521, věnec dvanácti bočích kaplí s cennou výzdobou (ferrarská škola), roku 1547 se sem dočasně přesunulo jednání tridentského koncilu.

úterý 7. 5. – Bologna

Celý den bude věnován prohlídce Bologne, města spjatého s nejstarší univerzitou na světě (1088), papežem Řehořem XIII. či skvělou kulinářskou tradicí (ragù alla bolognese, tortellini apod.):

  • symbol města Torri Asinelli e Garisenda, 97 m vysoké štíhlé středověké věže z 12. století, pozůstatky tehdejších městských obydlí; díky podloží stojí šikmo
  • opatství Abbazio di Santo Stefano, středověké seskupení čtyř kostelů pod jednou střechou; kostel Santi Vitale e Agricola z 5. stol. je nejstarší ve městě; kostelem Crocifisso z 11. stol. se prochází do kostela San Seporelo s Pilátovou kašnou (v rajském dvoře) s langobardskými nápisy z 8. stol. a náhrobkem sv. Petronia
  • kostel San Domenico je nejvýznamnějším dominikánským kostelem (nejen) v Itálii; stavba začala 1221, aby mohla v interiéru uchovávat hrob zakladatele řádu sv. Dominika z konce 15. stol., na němž pracovali nejvýznačnější umělci (Nicola Pisano, Michelangelo); v relikviáři za náhrobkem (1383) hlava sv. Dominika
  • staré budovy univerzity - Archiginnasio s dřevěným anatomickým divadlem, Collegio di Spagna (1365), Palazzo Hercolani apod. -, založené roku 1088; mezi její slavné absolventy patří Dante Alighieri, Mikuláš Koperník, Francesco Petrarca či Thomas Beckett
  • kostel San Giacomo Maggiore, lidově zvaný kostel Bentivoglio, podle patricijské rodiny, která Bologni několik desítek let vládla; v interiéru skvostná pohřební Capella di Bentivoglio (1445) s freskami Lorenza Costy; v lodi pohřební tumba Antonia Galeazza Bentivoglia (1435), jedno z posledních děl sochaře J. della Quercia.

Odpoledne bude čas na návštěvu některého z místních muzeí. Zajímavé je anatomické muzeum Museo di Anatomia Umana Normale, vystavující místy morbidní exponáty modelů lidských orgánů z různých materiálů sloužících jako vědecké pomůcky na univerzitě; Pinacoteca Nationale, jedna z nejvýznamnějších italských galerií (díla Raffaela, Perugina, Vitale da Bologna, mistři bolognské malířské školy); městská muzea Museo Civico Medievale (středověké bolognské umění, užitné řemeslo a univerzitní sbírky) a Museo Civico Archeologico (artefakty z doby Etrusků a Langobardů).

středa 8. 5. – Parma

Po snídani brzký ranní odjezd do Parmy. Město je prvořadým gurmánským rájem nejen díky parmské šunce a parmezánu, je ale také místem pro milovníky opery i architektonických skvostů:

  • Palazzo della Pilotta, rozlehlý palácový komplex vévodské rodiny Farnese ze 16. století (1583, za vévody Ottavia); uvnitř Teatro Farnese (1618) postavené ze dřeva po vzoru slavného Palladiova divadla ve Vicenze, míčovna, stáje, renesanční Corridore di Ottavio, čtyři nádvoří, knihovna Biblioteca Palatina, vévodské sbírky shromážděné v Galleria Nazionale a další prostory
  • Duomo, lombardsko-románská katedrála se slavnou freskou Nanebevzetí Panny Marie od Correggia v kupoli (1526), fragmenty římské mozaikové podlahy, vlys Kladení do hrobu (1178)
  • jižně od katedrály stojí monumentální baptisterium (1196) z veronského mramoru, jehož výzdoba odráží raně středověkou křesťanskou ikonologii
  • soukromé obydlí abatyše Giovanny di Piacenza Camera di San Paolo, vyzdobené Correggiovými freskami (1518) s patrným vlivem Leonarda da Vinci a stylu Raffaelových Stanzí ve Vatikánu
  • kostel San Giovanni Evangelista s bohatou freskovou výzdobou Parmigianina a Correggia (kolem 1520), historická lékárna v přilehlém benediktinském konventu stále v provozu
  • pro gurmány lze vřele doporučit Museo del Prosciutto di Parma.

Odpoledne cestou zpět návštěva zříceniny hradu Canossa, místa, které proslulo ponižující kajícnickou poutí císaře Jindřicha IV. v roce 1077 k triumfujícímu papeži Řehořovi VII. v rámci boje o investituru. Případně krátká zastávka v Modeně:

  • jedna z největších románských staveb Itálie Duomo (11. stol.) u staré římské silnice Via Emilia
  • vévodské sbírky rodiny d’Este v Galleria Estense, které sem byly přemístěny poté, co se jejich hlavní panství Ferarra stalo součástí papežského státu; díla Tintoretta, Velasqueze, Berniniho či Veroneseho.

čtvrtek 9. 5. – Ferarra

Ráno odjezd z Bologne na sever k Pádu. Ferarra je možná vedle dalších kulturních center regionu trochu opomíjena, rozhodně však neprávem, vždyť její historické centrum je na seznamu UNESCO. Město bylo po staletí spjato s významným knížecím rodem d’Este, který odtud vládl svým državám:

  • hlavní sídlo vévodů d’Este Castello Estense (stavba zahájena 1385), vodní hrad v centru města; uvnitř reprezentační prostory s nástropními freskami Sale dei Giochi a knížecí žaláře
  • dochovaná soustava bastionových fortifikací kolem města ze 16. století
  • ferrarský Duomo, stavba z 12. století s architektonicky cenným průčelím (po roce 1135)
  • zahradní palác vévodkyně Palzzina di Marfisa d’Este se zachovaným renesančním interiérem; letní sídlo vévodů Palazzo Schiafonia (počátek stavby 1385), určené zábavě, uvnitř Salone dei Mesi s freskami alegorií jednotlivých měsíců v roce od Cosima Tury (15. stol.)
  • patricijské obydlí Casa Romei, dům bohatého měšťana ze 14. století s původními interiéry a vnitřními nádvořími; Palazzo dei Diamanti je dílem vévodského dvorního stavitele Biaggia Rosettiho.

Odpoledne možná návštěva delty Pádu, nejdelší italské řeky. Při ústí do Jaderského moře několik přírodních rezervací, např. Bosco della Mesola, prales vysázený již Etrusky a udržovaný benediktinskými mnichy z opatství Pomoposa, a tradiční rybářské vesnice na ostrovech v deltě (Comacchio), proslulých tradičním lovem úhořů.

pátek 10. 5. – Ravenna a moře

Ravenna je pozdně antickou a byzantskou perlou Středomoří. Město zažilo období své největší slávy za císaře Augusta, který zde dal vybudovat námořní přístav, a poté po roce 402, kdy se stala centrem západořímské říše, i později v 5. a 6. století za ostrogótského krále Theodericha a v období císaře Justiniána, kdy byla opěrným bodem byzantské moci na Apeninském poloostrově. Zejména z této doby se zde zachovaly četné památky, zvláště z oblasti muzivního umění:

  • kostel San Vitale s mozaikami z let 526-547
  • baptisterium z 5. století Battisterio Neoniano s raně křesťanskými mozaikami zobrazujícími Kristův křest; Battisterio degli Ariani s krásnými ariánskými mozaikami z pozdního 5. století v kupoli
  • v ravennském exilu dožil básník Dante Alighieri (1321), jehož připomíná Tomba di Dante
  • Mausoleo di Galla Placidia, mauzoleum manželky vizigótského krále Athaulfa s vrcholnými díly pozdně antického muzivního umění; mauzoleum krále Theodoricha (Mausoleo di Teodoricho) z roku 526 za městskými hradbami postavené z istrijského mramoru
  • kostel Sant‘ Apollinare Nuovo je zasvěcen prvnímu ravennskému biskupovi; stavba ze 6. století ukrývá skvostné ostrogótské mozaiky znázorňující procesí panen a mučedníků s dary pro Krista.

Odpoledne zastávka u moře na jadranských písečných plážích u města Rimini. Večerní návrat po ose Forlì - Faneza (kolébka fajánské majoliky) - Bologna.

sobota 11. 5. – Padova

Dopoledne individuální program v Bologni. Možnost navštívit některé z muzeí či kulinářských obchodů. Odpoledne odjezd z Bologne. V podvečer prohlídka Padovy. Padua je proslulá jako druhá kolébka evropské vzdělanosti, tamní univerzita patří k nejstarším v Evropě (zal. 1222) s proslulou právnickou fakultou. Ale nejen to:

  • padovský dóm (vybudován podle Michelangelových plánů r. 1552) a baptisterium z 12. století s cyklem fresek s biblickými náměty (1378, Giusto de‘ Menabuoi)
  • největším a nejzásadnějším skvostem Padovy je však Capella degli Scrovegni, kaple rodiny Scrovegniů s cyklem fresek z Kristova života, které vytvořil Giotto di Bondone v letech 1303-1305; fresky jsou považovány za jeden z vrcholů evropského umění
  • Donatellova jezdecká socha válečníka Gattamelaty - první jezdecká socha od římských dob, jeden z mezníků renesance (1443) aj.

 

Příjezd do Pardubic v ranních hodinách v neděli 12. 5.