Stanovisko J. Kubeše a V. Prchala k aktuální diskuzi na téma novověk na diskuzním fóru ÚHV

Stanovisko J. Kubeše a V. Prchala k aktuální diskuzi na téma novověk na diskuzním fóru ÚHV

 

 

Stanovisko J. Kubeše a V. Prchala k aktuální diskuzi na téma novověk na http://uhv.upce.cz/cs/diskuze/studium/

Pardubice, 6. 9. 2012

Vážený pane kolego xd,

děkujeme Vám za zpětnou reakci, o které jsme delší dobu přemýšleli. Obyčejně do takovýchto diskuzí na téma novověk záměrně nevstupujeme, ale v této situaci jsme nazřeli, že je třeba učinit výjimku. Věřte nám, že docela dobře chápeme Vaši frustraci i aktuální upřímnou a zřejmě i hlubokou antipatii k nám. Přesto ale dovolte, aby v této diskuzi zazněly i jiné argumenty.

Předně tvrdíte, že novověk se dá zvládnout jen po několikaleté přípravě. Z tohoto omylu Vás již vyvedli někteří studenti, kteří byli úspěšní. My k tomu navíc přidáváme, že otázky, které se objevily v testech, byly všechny probírány při přednáškách a v případě otázek doc. Kubeše jsou všechny zodpovězeny ve veřejně přístupných prezentacích z jednotlivých hodin. Na jeho část tedy stačilo, abyste se seznámili pouze s těmito prezentacemi. Asi nemusíme dodávat, že v dobách našeho studia nám takto nikdo přípravu neulehčoval a že mohly padnout jakékoliv otázky z celého období, takže pokud jsme pro vás velepřísní učitelé, co byste si musel myslet o našich učitelích v 90. letech...

Nedomníváme se, že Vám schválně a nadto ještě zákeřně vymýšlíme „nesplnitelné“ testy, abychom Vás všechny mohli „vymést“, a to nejen z důvodu uvedeného výše. Nás letošní alarmující výsledky (částečnou statistiku uvádíte sám) také překvapily a značně znepokojily. I proto v rámci získání zpětné vazby jsme některé verze testů předem konzultovali s absolventy historie, kteří již nějakou dobu s historií na vysoké škole nepřicházejí do styku, nebo naopak s osobami, které se pohybují v oboru ve středoškolském prostředí. Nejenže tito lidé většinou neměli problémy se správnými odpověďmi, testy navíc hodnotili někde na úrovni středoškolského učiva. Což by Vám nejspíš potvrdil každý objektivní pozorovatel.

Dále argumentujete, že problémy jsou jen v tomto jediném předmětu a že nechápete, proč je tento předmět povinný. K tomu můžeme říci, že základní kurzy „velkých“ dějin jsou povinné všude, kde se jedná o nějakou vědu ze široce definovaných historických věd. Ať chcete, nebo ne – i spisová a archivní služba je akreditována v rámci historických věd, a tudíž i studenti SAS jsou napůl historici. Po konzultacích s ostatními kolegy, kteří garantují 19. a 20. století, musíme navíc konstatovat, že také oni rok od roku nemohou pustit čím dále více studentů. Novověk má pouze tu „smůlu“, že většinou přijde na řadu dříve než moderní dějiny.

A dostáváme se ke klíčové věci. K naší „troufalosti“, že jsme naznačili, aby někteří zvážili ukončení studia v historických oborech. Vězte, že nás to v žádném případě netěší, že se ze všeho nejraději věnujeme svým studentům, sledujeme vznik jejich bakalářských a jiných prací, snažíme se je motivovat, aby se zúčastnili soutěží, psali první vědecké články, pokračovali v dalším studiu atd. To nás vážně těší. Bohužel však vinou vnějších tlaků řešíme spíše než tyto pozitivní věci vážné nedostatky v základních znalostech řady studentů. Když pak vidíme, že se termín od termínu mnoho lidí nelepší a nelepší, že loni psali tři termíny, letos tři termíny a že i ten poslední napsali jen třeba na 5 bodů z 30, nedivte se, že v nich nevidíme potenciál k úspěšnému zakončení školy. Říkáte, že jde o jednu zkoušku, ale fatální neznalosti jdou se studenty dále a skoro všichni kolegové pak u státnic nestačí věřit vlastním uším… Kdybychom nedělali tuto odvrácenou, leč bohužel nutnou, část své práce, postupem času by zákonitě došlo k výrazné a těžko napravitelné degradaci všech vysokoškolských titulů, tedy i toho, který se snažíte získat Vy.

Na závěr ještě dovolte, abychom na podporu svých tezí anonymně zveřejněli několik „odpovědí“, kterých se nám letos u testů také dostalo. Mnoho z nich nás u studentů historie (lépe řečeno vysoké školy obecně) upřímně vyděsilo:

K nejbližším spolupracovníkům Martina Luthera patřil:

      Jan Kalvín.

Jaký hodnostář byl nejvyšším církevním představitelem v Čechách a jaký na Moravě kolem roku 1600?

      Čechy – Arnošt z Pardubic.

      Čechy – Brno.

Jak se nazývali francouzští protestanté a jakého byli vyznání?

      Protestanté.

Jak se jmenují dva nejvýznamnější první ministři francouzských králů Ludvíka XIII. A Ludvíka XIV.?

      Cromwell.

Která velmoc ovládala většinu 17. století Baltské moře?

      Byl to Petr I. Veliký.

      Španělsko.

Jaké državy vlastnili španělští králové v Evropě (vyjma vlastního Španělska)?

      Část Indie.

      Francie.

Kolikrát v raném novověku oblehli Turci Vídeň? Dobyli ji?

      12x, nedobyli.

      2x a jednou byla dobyta.

      2x, nikdy ji úplně nedobyli.

 

Přišlo nám správné a důležité podat odpověď na Vaše příspěvky na diskuzním fóru (byť s jejich tónem a stylem vedení mnoho nesympatizujeme) a vysvětlit nastalou situaci také jiným pohledem. Tolik tedy z naší strany.

S pozdravem

Jiří Kubeš a Vítězslav Prchal

Publikoval: Vítězslav Prchal