Dějiny novověku II - seminář

Dějiny novověku II - seminář (pro KD, LS)

Anotace:

Úkolem semináře je seznámit se s vybranými tématy středoevropských dějin 17. a 18. století. Cesta k tomu vede přes vlastní pravidelnou četbu, diskusi nad vybranými tématy a prezentaci semestrálních týmových projektů. 

Požadavky na studenta:

  • aktivní podíl na seminářích, ochota a schopnost diskuse
  • příprava na semináře, četba připravených textů, plnění seminárních úkolů
  • závěrečný semestrální test v úspěšnosti min. 70%
  • 12 vlastních konspektů literatury vztahujících se k raně novověkým dějinám po roce 1620 (minimálně 10 knih /žádné učebnice, encyklopedie a příručky/, maximálně 2 odborné studie s poznámkovým aparátem)
  • dvousemestrální seminární práce (téma je nutné upřesnit do 31. 3. s vyučujícím; rozsah asi 10 stran - kompilát z přibližně 10 titulů literatury): odevzdat nejpozději do 15. 5. 2011!

Přehled probírané tématiky:

1. Úvodní seminář

2. „Ouhlavní nepřítel všeho křestanstva“. Stereotypy vnímání Turka v české společnosti a jejich dějinné proměny
četba: DAŇHELKA, Jiří (ed.), Příhody Václava Vratislava z Mitrovic, Praha 1950, s. 23-60.

3. Tzv. vojenská revoluce a její vliv na vývoj středoevropské společnosti. "Fiscal-military state" jako model raně novověkého státního zřízení
četba: ENGLUND, Peter, Posledních osmdesát metrů středověku, In: TÝŽ: Nepokojná léta. Historie třicetileté války. Prah 2000, s. 23-38 (kapitola knihy).

4. České stavovské povstání a události let 1618 - 1621 očima současníků
pramen: votivní obraz s tématem pražské defenestrace ze sbírek Státního hradu a zámku v Jindřichově Hradci, 20. léta 17. století

5. Bílá hora aneb popely pořád žhavé – zrod „národního“ mýtu a jeho nelehká cesta dějepisectvím i obecným povědomím
Všichni si přečtou, respektive prohlédnou a poslechnou:
1) KUČERA, Jan P., 8. 11. 1620. Bílá hora: O potracení starobylé slávy české, Praha 2003, s. 7-13 a 169-173.
2) SEIFERTOVÁ, Lucie, Dějiny udatného českého národa – a pár bezvýznamných světových událostí, Praha 2003, vybrané stránky komiksu pro děti.
3) KRYL, Karel, Bílá hora, píseň z alba Rakovina, 1969.

6. Habsburská monarchie jako životní prostor – popření českého státu? Diskuse o vnímání dějin českého prostoru 17. a 18. století v současné i minulé historiografi.
četba:
1) MIKULEC, Jiří, Habsburská monarchie, popření českého státu?, in: Jaroslav Pánek a kol., Idea českého státu v proměnách staletí. Fakta, úvahy, souvislosti, Praha 2008, s. 98-106;
2) TŘEŠTÍK, Dušan, Vymysliti si český národ, in: týž, Mysliti dějiny, Praha – Litomyšl 1999, s. 121-135.

7. Dějiny pobělohorské doby v soudobé historiografii: východiska, témata, výsledky.
četba:
1) RAKOVÁ, Svatava, Pobělohorské Temno v české historiografii 90. let: pokus o sondu do proměn historického vědomí, ČČH 99, 2001, s. 569-588 a
2) HOJDA, Zdeněk, “Idola” barokního bádání aneb jak se vyhnout Skylle a neupadnout v osidla Charybdy, in: Zdeněk Hojda (red.), Kultura baroka v Čechách a na Moravě, Praha 1992, s. 15-26.

třetina projde ČČH a Kuděj od roku 2000, třetina časopisy ČMM a DTK od 2000 a třetina časopis FHB od 2000 (články, recenze, zprávy pro období 1650-1800). Viz též http://biblio.hiu.cas.cz/

8. „Věčný život“ Albrechta z Valdštejna, vévody frýdlantského a generalissima císařských vojsk – historikové, pohledy, názory, spory
četba: PÁNEK, Jaroslav, Proměny obrazu Albrechta z Valdštejna (evropské téma v české perspektivě sedmi desetiletí: 1934 – 2007), In: ČEPIČKA, Ladislav – FUČKOVÁ, Eliška (edd.), Valdštejn. Albrecht z Vadštejna. Inter arma silent musae? Praha 2007 s. 23-37.

9. Dynastie a zákon: Habsburkové do vymření po meči a Obnovené zřízení zemské.
diskuze nad smyslem a významem jedné z nejkonktroverznějších právních norem na základě četby:
1) ČORNEJOVÁ, Ivana – KAŠE, Jiří – MIKULEC, Jiří – VLNAS, Vít, Velké dějiny zemí Koruny české VIII, 1618-1683, Praha – Litomyšl 2008, s. 107-115
2) KALOUSEK, Josef, České státní právo, Praha 1892; JIREČEK, Hermenegild (ed.), Obnovené právo a zřízení dědičného království Českého, Praha 1888).

10. „V bílém kabátě na Rýně i Dunaji.“ Habsburská armáda jako jeden z pilířů moci barokního státu
společná diskuze nad tématy:
1) nejslavnější z turkobijců: princ Evžen Savojský – válečník, politik a mecenáš barokní doby
2) barokní voják jako společenská kategorie – život všední i válečný
3) pruské obléhání Olomouce roku 1758 – typický příklad válečného umění barokní doby

11. Barokní umění ve službách triumfující církve i sebevědomé aristokracie – umělecký sloh jako prostředek reprezentace sociálního postavení
společná diskuze nad tématy:
1) barokní umělec mezi svobodou projevu a zadáním investora
2) fenomén „barokní gotiky“
3) podoby šlechtického mecenášství barokní doby

12. Poznávání dějin v terénu – Praha barokní (formou jednodenní odborné exkurze)
Exkurze se uskuteční na konci semestru, tj. v druhé polovině května. V centru našeho zájmu budou barokní památky Prahy (Klementinum, Valdštejnský palác, vybrané malostranské kostely a šlechtické paláce, Čerrnínský palác, Vrtbovská zahrada, Loreta, Pražský hrad) a jejího nejbližšího okolí (Troja, Bílá hora).
Příprava – všichni si přečtou vybrané texty z:
1) LORENZ, Hellmut, Praha a Vídeň – srovnání dvou barokních „rezidenčních měst“, in: FEJTOVÁ, Olga, et al. (red.), Barokní Praha – Barokní Čechie 1620–1740: sborník příspěvků z vědecké konference o fenoménu baroka v Čechách: Praha, Anežský klášter a Clam-Gallasův palác, 24.-27. září 2001, Praha 2004, s. 151-162;
2) FELÍŘ, František Vácslav, Letopis 1723-1756 (úvodem opatřil Jan Vogeltanz), Praha 2011. (konkrétní pasáž bude ještě upřesněna)