Kulturní mecenát raného novověku

Anotace:

Seminář se zabývá jedním z klíčových fenoménů široce pojatých kulturních dějin. Mecenát, resp. kulturní investice jsou nejprve sledovány z hlediska historiografického (přehled dosavadních názorů na obsah termínu, jeho definice, aktuální diskuse). Následně je téma prezentováno metodou sond do konkrétních objednavatelských počinů 16.-18. století v českých zemích v měšťanském, šlechtickém, církevním a panovnickém prostředí. Detailní analýza některých dílčích fenoménů (např. sochařská výzdoba Karlova mostu v první třetině 18. století, zakázky luteránských měšťanských komunit v multikonfesním prostředí pražských měst po Rudolfově majestátu, barokně gotické Santiniho realizace v kontextu řádového stavitelství, mecenát vojenské šlechty v pobělohorském období, šlechtické sídlo jako turecká muzeální expozice apod.) si klade za cíl seznámit studenty s významem a funkcí kulturních investic z hlediska jednotlivých vrstev tehdejší společnosti, s možnostmi a limity pramenné základny, metodologickými úskalími a dosavadní historiografií k tématu.

Klíčové okruhy:

motivace mecenátu, sebeprezentace, propagace a reprezentace prostřednictvím investic do uměleckých děl, funkce uměleckého díla, komunikace.

Hlavní témata:

  1. Funkce – forma – význam. Umělecký artefakt a kulturní investice na rozcestí mezi dějinami umění, sociologií a historií. Badatelské přístupy k tématu.
     
  2. Mecenát – patronát – podpora – propagace. Jak vnímat a vymezit raně novověký mecenát?
     
  3. Umění jako nástroj konfesionalizace: mecenát olomouckých biskupů v 2. polovině 16. století.
     
  4. Habsburský umělecký mecenát v kontextu renesanční a manýristické kultury (Ferdinand Tyrolský, Rudolf II., arcivévoda Leopold Vilém).
     
  5. Literatura a její patroni v předbělohorských Čechách: podoby knižního mecenátu v různých společenských vrstvách (měšťané pražských měst, jihočeští vladykové, knihovna Petra Voka).
     
  6. Albrecht z Valdštejna, pražský palác a jičínská kulturní krajina: ekonomické aspekty stavebního mecenátu jako investice do kariérního vzestupu vrchního velitele habsburských vojsk.
     
  7. Mecenát vojenské aristokracie pobělohorského období jako investice do spásy duše: příklad dona Martina de Huerty a Ludvíka Raduita de Souches.
     
  8. Rozporuplný mecenáš: František Antonín hrabě Špork a lázeňsko-rezidenční areál v Kuksu.
     
  9. Jan Blažej Santini-Aichel a barokní gotika: umělecké zakázky opatů v kontextu řádového stavitelství a reprezentace barokního katolicismu v Čechách.
     
  10. Sochařská výzdoba Karlova mostu: motivace objednavatelů a výsledné řešení.
     
  11. Barokní šlechtické obrazárny (černínská, nostická, vršovecká aj.) a společensko-estetická reprezentace poučených filantropů.
     
  12. Šlechtické lovecké zbrojnice (collaltovská, černínská, haugvicovská aj.) mezi uměleckou sbírkou a reprezentací sociálního statutu.

Základní literatura:
 

ASCH, Ronald G. – BIRKE, Adolf M. (edd.): Princes, Patronage, and the Nobility. The Court at the Beginnig of the Modern Age, c. 1450-1650. Oxford 1991.
BAXANDALL, Michael: Patterns of Intention. On the Historical Explanation of Pictures. London – New Heaven 1985.
BELTING, Hans: Konec dějin umění. Praha 2000.
BURKE, Peter: Italská renesance. Kultura a společnost v Itálii. Praha 1996.
BURKE, Peter: Žebráci, šarlatáni, papežové: historická antropologie raně novověké Itálie. Eseje o vnímání a komunikaci. Jinočany 2007.
CZECHOWICZ, Boguslaw: Ksiązecy mecenat artystyczny na Slasku u schylku sredniowiecza. Warszawa 2005.
DaCOSTA KAUFMANN, Thomas: Court, Cloister, and City. The Art and Culture of Central Europe, 1450-1800. Chicago 1995.
DUBY, Georges: Umění a společnost ve středověku. Praha – Litomyšl 2002.
GRIEß, Christian: Erzherzog Ferdinand II. von Tirol und die Sammlungen auf Schloß Ambras. Früneuzeit-Info 5, 1994, Heft 1, s. 7-37.
HIRSCHFELD, Peter: Mäzene. Die Rolle des Auftraggebers in der Kunst. München 1968.
JAKUBEC, Ondřej: Kulturní prostředí a mecenát olomouckých biskupů potridentské doby. Umělecké objednávky biskupů v letech 1533-1598, jejich význam a funkce. Olomouc 2003.
KAZLEPKA, Zdeněk: Ostrov Italského vkusu. Umělecký mecenát Antonia Rambalda hraběte z Collalto a San Salvatore mezi Itálií, Vídní a Moravou v první polovině 18. století. Brno 2011.
KROUPA, Jiří: Umělci, objednavatelé a styl. Studie z dějin umění. Brno 2006.
LYTLE, Guy F. – ORGEL, Stephen (edd.): Patronage in the Renaissance. Princeton 1981.
PANOFSKY, Erwin: Význam ve výtvarném umění. Praha 1981
POLLEROß, Friedrich: Auftraggeber und Funktionen barocker Kunst in Österreich. In: LORENZ, Hellmut (ed.): Geschichte der bildenden Kunst in Österreich 4. Barock. München – London – New York 1999, s. 17-50
PREISS, Pavel: Panoráma manýrismu. Praha 1981.
ROYT, Jan: Obraz a kult v Čechách v 17. a 18. století. Praha 1999.
SAVICKÝ, Nikolaj: Renesance jako změna kódu. O komunikaci slovem a obrazem v italském rinascimentu. Praha 1998.
SCHMOOCK, Peter (hg.): Kunst. Die Geschichte ihrer Funktionen. Weinheim – Berlin 1987.
SCHREIBER, Renate: "Ein galeria nach meinem humor": Erzherzog Leopold Wilhelm. Wien 2004 (=Schriften des Kunsthistorischen Museums 8).
SLAVÍČEK, Lubomír a kol.: Chvála ciceronství. Umělecká díla mezi pohádkou a vědou. Brno 2011.
SLAVÍČEK, Lubomír: „Sobě, umění, přátelům.“ Kapitoly z dějin sběratelství v Čechách a na Moravě 1650 – 1939. Brno 2007.
SUCHÁNEK, Pavel: K větší cti a slávě. Umění a mecenát opatů kláštera Hradisko v 18. století. Brno 2007.
SUCHÁNEK, Pavel: Triumf obnovujícího se dne. Umění a duchovní aristokracie na Moravě v 18. století. Brno 2013
TREVOR-ROPER, Hugh: Princes and Artists. Patronage and Ideology at Four Habsburg Courts, 1517-1633. London 1991.
VESELÁ, Lenka: Knihy na dvoře Rožmberků. Praha 2005.
 

Doporučená literatura:

 
BARTLOVÁ, Milena: Reprezentace. In: BOROVSKÝ, Tomáš – HANUŠ, Jiří – ŘEPA, Milan (edd.): Kultura jako téma a problém dějepisectví. Brno 2006, s. 63-70.
BUKOVINSKÁ, Beket: Kunstkomora Rudolfa II. ve světle inventáře z let 1607-1611. In: BŮŽEK, Václav – KRÁL, Pavel (edd.): Společnost v zemích habsburské monarchie a její obraz v pramenech (1526-1740). (= Opera historica 11). České Budějovice 2006, s. 121-147.
BŮŽEK, Václav: Literární mecenát nižší šlechty v předbělohorských Čechách. In: Husitství - Reformace - Renesance. Sborník k 60. narozeninám Františka Šmahela. Praha 1994, s. 830-843.
BŮŽEK, Václav: Mezi Prahou, Českým Krumlovem a Jindřichovým Hradcem. (K prolínámí mecenátu v rudolfínské době). In: Českokrumlovsko v proměnách staletí 1250-1850. Český Krumlov 1999, s. 19-33.
FIDLER, Petr - ULIČNÝ, Petr: Kartuziánský klášter - věznice ve Valdicích. Zprávy památkové péče 69, 2009, č. 2, s. 112-119.
FIDLER, Petr: „Bauen ist eine höhere Lust als Kriegführen.“ Albrecht Wenzel Eusebius von Waldstein als Bauherr und Mäzen, Zur Baustrategie eines Fürsten. In: BŮŽEK, Václav – KRÁL, Pavel (edd.): Aristokratické dvory a rezidence v raném novověku. České Budějovice 1999 (= Opera Historica 7), s. 275-309.
FIDLER, Petr: Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna – stavebník a mecenáš. In: FUČÍKOVÁ, Eliška – ČEPIČKA, Ladislav (edd.): Valdštejn. Albrecht z Valdštejna. Inter arma silent musae? Praha 2007, s. 79-87.
FUČÍKOVÁ, Eliška a kol.: Rudolf II. a Praha. Praha – Londýn – Milán 1997.
FUKALA, Radek: Slezský kníže Jan Minstrbersko-Olešnický. (Jeho kulturní politika a mecenát). Sborník prací Filozofické fakulty Ostravské univerzity 12, 2005, s. 205-216.
GAŽI, Martin: Huertovský (v)klad. K interiérovému vybavení píseckého kostela Narození Panny Marie v první polovině 17. století. Muzejní a vlastivědná práce. Časopis Společnosti přátel starožitností.43/113, 2005, č. 2, s. 65-74.
GAŽI, Martin: Schwarzenbergové a "jejich" svatá místa v předmoderních Čechách. Ke kultovním funkcím šlechty a památkám na ně. In: Schwarzenbergové v české a středoevropské kulturní historii. České Budějovice 2008, s. 141-166.
HABERLAND, Detlef: Adel und poetae docti in Schlesien - literarische Repräsentation zwischen eruditio und Adelskritik. In: Adel in Schlesien. Band 1. Herrschaft - Kultur - Selbstdarstellung. München 2010, s. 415-436.
HAUSENBLASOVÁ, Jaroslava - ŠRONĚK, Michal: Gloria et miseria 1618-1648. Praha v době třicetileté války. Praha 1998.
HAUSENBLASOVÁ, Jaroslava: Ferdinand I. a pražský humanistický okruh. Několik poznámek k problematice panovnického mecenátu kolem poloviny 16. století. Acta Universitatis Carolinae. Historia Universitatis Carolinae Pragensis 47, 2007, č. 1-2, s. 89-97.
HLOBIL, Ivo – PETRŮ, Eduard: Humanismus a raná renesance na Moravě. Praha 1992.
HLOBIL, Ivo: Morava a uherská (italská) renesance za Matyáše Korvína (k 500. výročí první recepce renesance v českých zemích). ČMM CX, 1991, s. 325-338.
HOJDA, Zdeněk: "Die architectur ist das schönste und nützlichste nach denen litteris". (Knihy o architektuře v pražských měšťanských knihovnách 17. století.). In: POLÍVKA, Miloslav – SVATOŠ, Michal (ed.): Historia docet. Sborník prací k poctě 60. narozenín I. Hlaváčka. Praha 1992, s. 115-126.
HOJDA, Zdeněk: Kultura pobělohorských měst. In: Česká města v 16.-18. století. Sborník příspěvků z konference v Pardubicích 14. a 15. listopadu 1990. Praha 1991, s. 215-225.
HOJDA, Zdeněk: Kulturní investice stroměstských měšťanů v letech 1627-1740. Příspěvek k dějinám barokní Prahy II. Pražský sborník historický XXVII. Praha 1994, s. 47-104.
HOJDA, Zdeněk: Měšťanské barokní sbírky v Praze a v Olomouci. In: BISTŘICKÝ, Jan (ed.): Historická Olomouc a její současné problémy V. Olomouc 1985, s. 307-322.
HOJDA, Zdeněk: Mikrosvět českého měšťana v čase baroka. In: VLNAS, Vít (ed.): Sláva barokní Čechie. Stati o umění, kultuře a společnosti 17. a 18. století. Praha 2001, s. 403-407.
HOJDA, Zdeněk: Výtvarná díla v doměch staroměstských měšťanů v letech 1627-1740. Příspěvek k dějinám barokní Prahy I. Pražský sborník historický XXVI. Praha 1993, s. 38-102.
HRDLIČKA, Josef: Literární mecenát posledních pánů z Hradce. Opera historica 6, 1998, s. 349-369.
CHVATÍK, Květoslav: Strukturální estetika. Řád věcí a řád člověka. Praha 1994.
JAKUBEC, Ondřej: Forma sleduje funkci. Sakrální gotizující architektura renesance na Moravě v průsečíků demonstrace konfesionality a rodových tradic. In: Artis historia. Sborník studií o dějinách umění a památkové péči 1. Ostrava, 2006, s. 68-76.
JAKUBEC, Ondřej: Katolický mecenát a konfesionalizace na předbělohorské Moravě. Studia comeniana et historica 39, č. 1, s. 144-164.
JAKUBEC, Ondřej: Kultura a umění na pozdně renesančním dvoře olomouckých biskupů: Jejich vztahy k rudolfínské Praze a dalším uměleckým evropským centrům. Studia Rudolphina 4/2004, č. 1, s. 17-27.
JAKUBEC, Ondřej: Manifestace katolicismu v uměleckých objednávkách olomouckých biskupů v období raného novověku. In Historická Olomouc XIII. Olomouc, 2002, s. 161-181.
JAKUBEC, Ondřej: Olomoučtí biskupové jako renesanční mecenáši? In Pro Arte. Sborník k poctě 60. narozenin prof. PhDr. Ivo Hlobila. Praha, 2002, s. 261-270.
JAKUBEC, Ondřej: Podoby podpory kultu sv. Stanislava na Moravě za olomouckého biskupa Stanislava II. Pavlovského (1579-1598). Manifestace katolicismu v uměleckých objednávkách jako součást protireformačního programu olomouckých biskupů raného novověku. Acta Universitatis Palackianae Olomucensis. Facultas philosophica. Historica30, 2001, s. 67-84.
JAKUBEC, Ondřej: Poznámky k architektonickému jazyku na Moravě kolem roku 1600. Sakrální stavitelství v průsečíku "normy" a "formy". In: KROUPA, Jiří - Michaela ŠEFERISOVÁ LOUDOVÁ. Orbis Artium. K jubileu Lubomíra Slavíčka. Brno 2009, s. 615-634.
JAKUBEC, Ondřej: Umění jako nástroj katolické reformy a protireformace. Konfesionalizace a mecenát vratislavských a olomouckých biskupů na přelomu 16. a 17. století. In Slezsko - země koruny české. Historie a kultura 1300-1740. Praha 2008, s. 293-311.
JAKUBEC, Ondřej: Zbožná reprezentace - reprezentativní zbožnost. Poznámky k uměleckému mecenátu Františka kardinála Dietrichsteina. In Kardinál František Dietrichstein (1570–1636). Prelát a politik neklidného věku. Olomouc, 2008, s. 32-42.
KOLDINSKÁ, Marie: „Manýristiská mentalita“: K užívání jednoho pojmu v soudobém českém dějepisectví. In: Práce z dějin vědy 6, Praha 2003, s. 291-309.
KOVÁŘ, Martin:Valdštejnův Jičín. Architektonický rozvoj města v letech 1621-1634. Historický obzor 2000, č. 1-2, s. 2-8.
KROUPA, Jiří: "Palác ve tvrzi". Umělecká úloha a zámecká architektura v raném novověku. (Dvě úvahy k výzkumu světské architektury raného novověku). Opuscula Historiae Artium 45, 2001, č. 45, s. 13-37.
KROUPA, Jiří: „Palác ve tvrzi“: umělecká úloha a zámecká architektura v raném novověku (Dvě úvahy k výzkumu světské architektury raného novověku). Opuscula historiae artium, F 45, 2001, s. 13-37.
KROUPA, Jiří: Dietrichsteinský palác v Brně a Ludwig Sebastian Kaltner. Umění XLVI, 1998, s. 523-543.
KROUPA, Jiří: Funkce, forma a mentality v raně novověké profánní architektuře. Památková péče na Moravě. Monumentorum Moraviae Tutela 8, 2004, s. 7-22.
KROUPA, Jiří: Funkce, forma a mentality v raně novověké profánní architektuře. Památková péče na Moravě. Monumentorum Moraviae Tutela 8, 2004, s. 7-22.
KROUPA, Jiří: Palazzo in fortezza und pallazzo in villa in Mähren: Zur kulturgeschichtlichen Bedeutung der Bauaufgabe um 1600. In: Rudolf II., Prague and the World. Papers from the International Conference. Prague, 2-4 September, 1997. Praha 1998, s. 64-69.
KROUPA, Jiří: Palazzo in villa, memoria a bellaria. Poznámky k sémantice architektonické úlohy v baroku. In: KROUPA, Jiří (ed.): Ars Naturam Adiuvans. Sborník poctě prof. PhDr. Miloše Stehlíka. Brno 2003, s. 117-132.
KROUPA, Jiří: Palazzo in villa, memoria a bellaria. Poznámky k sémantice architektonické úlohy v baroku. In: KROUPA, Jiří (ed.): Arsa naturam adiuvans. Sbroník k poctě PhDr. Miloše Stehlíka. Brno 2003, s. 117-134
KROUPA, Jiří: Počátek nového stylu na Moravě: rok 1650 nebo 1660? In: Historická Olomouc XIII. Olomouc 2002, s. 23-33.
KUTHAN, Jiří: Architektura jako prostředek reprezentace slezských knížat a měst. K vazbám mezi českými zeměmi a Slezskem v době jagellonské. In: Ve znamení zemí Koruny české. Sborník k šedesátým narozeninám profesorky Lenky Bobkové. Praha 2006, s. 384-399.
KUTHAN, Jiří: Královské dílo doby jagellonské v českých zemích - jeho charakter a středoevropský kontext. In: Splendor et Gloria Regni Bohemiae. Umělecké dílo jako projev vladařské reprezentace a symbol státní identity. Praha 2007, s. 511-556.
KUTHAN, Jiří: Královský mecenát doby jagellonské v českých zemích - jeho charakter a středoevropský kontext. In: Doba Jagellonská v zemích České koruny (1471-1526). Konference k založení Ústavu dějin křesťanského umění KTF UK v Praze (2.- 4. 10. 2003). České Budějovice 2005, s. 85-132.
KUTHAN, Jiří: Stavební dílo a mecenát Lva (+ 1485) a Zdeňka Lva (+ 1535) z Rožmitálu. Sborník Národního muzea v Praze. Řada A – Historie 61, 2007, č. 1-2, s. 53-65.
KYNCL, Josef - KYNCL, Tomáš - ULIČNÝ, Petr: Nová data ze stavby Valdštejnského paláce v Praze. Zprávy památkové péče 71, 2011, č. 1, s. 8-13.
LORENZOVÁ, Helena: Svobodní zednáři a kulturní mecenát. In: Villa Lanna - antika a Praha 1872. Symposium 23. - 24. 9. 1992. Praha 1994, s. 73-82.
MACEK, Petr – ZAHRADNÍK, Pavel: Toskánský palác – představy architekta a stavebníka v konfrontaci s daným prostředím. Průzkumy památek I, 1999, s. 21-39.
MAUÉ, Hermann (hg): Die Grafen von Schönborn: Kirchenfürsten, Sammler, Mäzene. Nürnberg 1989.
MILLON, Henry A. – NOCHLIN, Linda (edd.): Art and Architecture in the Service of Politics. Cambridge (Mass.) – London 1978.
NODL, Martin: Kultura přepychu a luxusu. In: BOROVSKÝ, Tomáš – HANUŠ, Jiří – ŘEPA, Milan (edd.): Kultura jako téma a problém dějepisectví. Brno 2006, s. 203-211.
OLŠOVSKÝ, Jaromír: Několik poznámek ke kulturním dějinám opavského a těšínského Slezska (Opava, Šenov, Těšín a Frýdek). Příspěvek k dějinám mecenášských a objednavatelských strategií v letech 1730-1800. Acta historica Universitatis Silesianae Opaviensis 1, 2008, s. 401-424.
OSZCZANOWSKI, Piotr (ed.): W blasku Luksemburgów, Habsburgów i Wazów. Studia nad mecenatem artystycznym panów Glogówka w XIV-XVIII wieku. Glogówek – Wroclaw 2008.
PÁNEK, Jaroslav: Dva typy českého šlechtického mecenátu v době Rudolfa II. FHB 13, 1990, s. 159-186.
PANOCHOVÁ, Ivana: Offiziere und Rivalen Albrecht von Waldsteins als Stifter von Bauwerken in der Zeit des Drießigjährigen Krieges in Böhmen und Mähren. Umění LIV, 2006, s. 492-503.
PAVLÍK, Milan: Proces vzniku barokního architektonického díla z přelomu 17. a 18. století. Návrh, prováděcí nákresy, realizace, autorství. In: FEJTOVÁ, Olga, et al. (edd.): Barokní Praha – Barokní Čechie 1620-1740. Praha 2004, s. 261-272.
PEŠEK, Jiří: Poznámky ke struktuře a zaměření mecenátu císaře Rudolfa II. FHB 11, 1987, s. 365-379.
PEŠEK, Jiří: Sbírka obrazů a její místo v mecenátu a sběratelství císaře Rudolfa II. Umění XXXVII, 1989, s. 252-261.
PETRŮ, Jaroslav: Nezbytnost interpretace uměleckého díla. Průzkumy památek VIII, 2001, s. 1-2.
PINDUR, David: Barokní mecenát severomoravských měšťanů na příkladu manželů Vidomusových z Místku. Sborník Státního okresního archivu ve Frýdku-Místku 9, 2008, s. 80-110.
PLEVA, Martin: Kulturní mecenát boskovických Zástřizlovců. Jeho proměny mezi renesancí a barokem. Sborník Muzea Blansko 2000, s. 9-26.
PRCHAL, Vítězslav: Palácová zbrojnice hrabat Černínů na Hradčanech jako typ „umělecké sbírky“. In: Olga FEJTOVÁ - Václav LEDVINKA - Jiří PEŠEK (red.): Život pražských paláců. Šlechtické paláce jako součást městského organismu od středověku na práh moderní doby, Praha 2009 (= Documenta Pragensia XXVIII), s. 301-326.
PURŠ, Ivo: Přírodovědný a alchymický mecenát císaře Rudolfa II. In: Alchymie a Rudolf II. Hledání tajemství přírody ve střední Evropě v 16. a 17. století. Praha 2011, s. 139-204.
RAINER, Johann – HOLEČEK, František J. (edd.): G. P. Mucante: Zpráva o cestě Slezskem a Moravou v roce 1597. In: POLÍVKA, Miloslav – ŠMAHEL, František (edd.): In memoriam Josefa Macka (1922-1991). Praha 1996, s. 277-304.
SAKTOROVÁ, Helena: Juraj Turzo ako podporovateľ vzdelanosti. In: Město a intelektuálové od středověku do roku 1848. Sborník statí a rozšířených příspěvků z 25. vědecké konference Archivu hlavního města Prahy. Praha 2008, s. 699-715.
SEELIG, Lorenz: Die Kunst der Augsburger Goldschmiede im Dienst höfischer Repräsnetation. In: BAUMSTARG, Reinhold – SELING, Helmut (Hg.): Silber und Gold I. Augsburger Goldschmiedekunst für die Höfe Europas. München 1991, s. 32-56.
SLAVÍČEK, Lubomír: "... damit er ruhm und ehre, ich aber contento darvon habe". Umělci, umělečtí řemeslníci a agenti ve službách Kryštofa Václava Nostice. In: Slezsko - země Koruny české. Historie a kultura 1300-1740. Díl A. Praha, s. 377-390.
SLAVÍČEK, Lubomír: Sběratelství a obchod s uměním v Čechách 17. a 18. století. Stav a úkoly českého bádání. In: FEJTOVÁ, Olga, et al. (edd.): Barokní Praha – Barokní Čechie 1620-1740. Praha 2004, s. 491-538.
SOUKUP, Václav: Přehled antropologických teorií kultury. Praha 2000.
SPÁČILOVÁ, Jana: Hudební mecenát biskupa Wolfganga Hannibala ze Schrattenbachu. In: Olomoucké baroko. Výtvarná kultura z let 1620-1780. 1. Úvodní svazek. Proměny ambicí jednoho města. Olomouc 2010, s. 236-241.
STEFAN, Oldřich: K dějezpytným otázkám naší renesanční architektury. Umění XII, 1964, s. 428-432.
ŠRONĚK, Michal - ROHÁČEK, Jiří - DANĚK, Petr: Václav Trubka z Rovin. Studie o měšťanském mecenátu v rudolfínské Praze. Umění 47, 1999, č. 4, s. 295-308.
ULIČNÝ, Petr: "Item na lipové cestě spotřebováno..." Rok 1632 na stavbách Albrechta z Valdštejna v registrech baušrejberských. Z Českého ráje a Podkrkonoší 18, 2005, s. 29-52.
ULIČNÝ, Petr: "Item zedníkům na nějaký sloupky do štítu dáno..." (Rok 1630 na stavbách Albrechta z Valdštejna v registrech baušrejberských). Z Českého ráje a Podkrkonoší 17, 2004, s. 35-64.
ULIČNÝ, Petr: Elementy Valdštejnova Jičína. In: FUČÍKOVÁ, Eliška – ČEPIČKA, Ladislav (edd.): Valdštejn. Albrecht z Valdštejna. Inter arma silent musae? Praha 2007, s. 229-238.
ULIČNÝ, Petr: Maniera of the Architecture of Albrecht of Wallenstein. Umění 59, 2011, č. 3/4, s. 194-213.
ULIČNÝ, Petr: Valdštejnovo casino u Jičína. Průzkumy památek 10, 2003, s. 121-145.
ULIČNÝ, Petr: Zahrada Valdštejnova casina u Jičína. In: FUČÍKOVÁ, Eliška – ČEPIČKA, Ladislav (edd.): Valdštejn. Albrecht z Valdštejna. Inter arma silent musae? Praha 2007, s. 239-244.
ULIČNÝ, Petr: Zahrady Albrechta z Valdštejna. Nové poznatky. Zprávy památkové péče 71, 2011, č. 1, s. 21-28.
VALEŠ, Tomáš: Zapomenutá a znovuobjevená náboženská bratrstva a jejich podporovatelé jako objednavatelé uměleckých děl. In: Zbožných duší úl. Náboženská bratrstva v kultuře raněnovověké Moravy. Olomouc 2010, s. 50-55.
VILÍMKOVÁ, Milada: Význam osobnosti stavebníka pro interpretaci barokní architektury. Umění XXIX, 1981, s. 540-542.