Josef Kafka

Josef Kafka: 350 ženských povolání. Příručka nezbytná pro rodiče, jejich zástupce, vychovatele, rádce mládeže dívčí, dívky i ženy všech tříd, jež připravují se k manželství a hledají povolání jako výdělek.
Nákladem F. Šimáčka v Praze 1916.


Oddíl II. O jednotlivých povoláních ženských

II. Výdělečná povolání domácí.

Mnoho žen shání se po vedlejším výdělku, aby rozhojnily příjmy domácnosti. Málo kdy při tom počítají, co jim v domácnosti ujde, jak při tom zanedbávají děti i sebe. Správnou zásadou by mělo býti:
Žena buď dokonalou matkou a dokonalou hospodyní, aby právě tímto svým dvojím působením nejvíce pro rodinu a domácnost vyzískala, jak vskutku také nejvíce vyzískati může. Má-li při tom dosti času oddati se nějakému povolání vedlejšímu, rozvažuj vždy, jestli domácnost tím netrpí újmy a jestli výdělek z něho stojí za to, aby jiné zájmy domácí byly poškozeny, poskytuje-li tento výdělek víc, nežli plnou náhradu za tuto újmu.
Často se ukáže, že je lépe, může-li žena nebo dcera podepříti manžela nebo otce v jeho povolání, nežli aby vyhledávala výdělek ve špatně placené práci. Často se ukáže, že je lépe, když si žena zařídí samostatné povolání (živnost) vedle svého povolání matky a hospodyně, stačují-li na to její síly, její duševní i hmotné prostředky, místo aby vyhledávala jen takovou vedlejší výdělečnou práci, často jen diletantskou.
V následujícím uvedena buďtež jen vedlejší výdělečná povolání domácí, tj. taková, pro něž se nevyžaduje veřejně určité kvalifikace a není zapotřebí úředního povolení, živnostenského listu apod. Není tím řečeno, že by žena neměla dle povahy takového výdělku řádně pro něj býti vyškolena, naopak dlužno hned ujistiti, že většinou je žena pro takové práce dosud špatně vyškolena, že diletantské zaměstnání nepřináší žádoucího úspěchu a že není pro ženu při této práci žádné zákonné ochrany, takže je nezřídka vykořisťována, ačkoli v některých oborech domácího průmyslu je zaměstnáno žen nejméně tolik jako mužů a v jiných i dvakrát a víckrát tolik.

Agentura viz Jednatelka, oddíl VI.
Babictví viz oddíl IX.
5. Batikování, vzorkování tkanin a kovů dle starodávného způsobu jávského, dá se jako na Jávě provozovati po domácku. Potřebné pokyny ve Š[ťastném]. Domově roč. V. č. 12 a 13, ev. v Artělu, který po případě zjedná i odbyt (Praha, Františkovo nábř. 20). Dobrou pomůckou je spis Ag. a K. Seydel, Batik - Arbeiten.
6. Česání dam docházkou do rodin možno provozovati po absolvování kursu po případě na základě vlastní dovednosti. O kursu lze se informovati buď v odd[íle]. škole holičské (Praha I.-886, Janské nám. 1) nebo v technologickém museu (Praha II., Mariánská ul.), nebo v Pöttingeu v Olomouci (4týdenní po 6 hodin týdně). Kurs pro česání je také zaveden na průmysl. dívčí škole v Táboře.
7. Hračkářství možno sice provozovati z vlastní invence. Dobře je absolvovati školu v Hor. Litvínově v Rudohoří nebo v Neukirchu v Hor. Rakousích, poohlédnouti se u výrobců zvláště v Rudohoří (v okolí Hor. Sv. Kateřiny), okresu mosteckém a hořickém (Podkrkon[ošské] museum a hračkářské družstvo v Hořicích). Povšimnutí zvláště pro ženy zasluhuje výroba a oblékání loutek. Odbyt na překupníky, do obchodů nebo družstvem.
8. Chov domácích zvířat může provozovati v jistých poměrech i hospodyně, která nemá pozemků a domácího hospodářství. Kritické pokyny poskytuje knížka J. Kafka, Levní dodavatelé.
9. Korálkové, perleťové a bůstkové [pozn. bůstka je skleněná ozdůbka nebo perlička] práce, výroba ozdobných třásní, záclon, běhounů, košíčků, misek, závěsů, ubrouskových kroužků, brašniček atd. z dřevěných a skleněných perlí a korálů. Informace může poskytnouti Podkrkonošské Museum nebo Vesna v Hořicích. Práce je částečně snadná: jak dřevěné tak i skleněné perly se v Čechách vyrábějí. Pro lepší umělecké práce je dobrým vodítkem něm. dílo G. E. Pazourek, Glasperlerund Perlarbeiten in alter und neuer Zeit (Darmstadt). Srovn. Š[ťastném] D[omově], roč. VIII., seš. 16.
10. Košíkářství pokud se týče domácí výroby menšího ozdobnějšího zboží, vyžaduje vyškolení na košíkářské škole. Lépe je provozovati toto zaměstnání ne jako domáckou vedlejší práci, nýbrž jako živnost; pro domácí práci hodí se lépe pleťařství (viz toto).
11. Kosmetika, provozovaná u dam docházkou do domu, vyžaduje ovšem přípravy aspoň odborným kursem (nebo výcvikem v některé kosmetické laboratoři), o němž lze si zjednati informaci jako pro česání (viz t.). Dobré poučení poskytuje spis Dr. Zuny, Kosmetika.
12. Krajkářství výhradně po domácku provozované, vyžaduje vyučení nejlépe v kurse nebo v krajkářské škole. Jednotřídní školy (s ročníkem druhým po případě potřebným) jsou zřízeny a) ve Vamberce s oddělením 1. pro začátečnice (dívky ještě školou povinné), které se cvičí 3 hod. týdně; za vyrobené věci, které správa zasílá c.k. ústř. kursu krajk. ve Vídni, dostávají odměny; s oddělením 2. pro frekventantky, pokročilé, dívky škole odrostlé, které se v paličkování vyznají; provádějí práce studijní, jež zasílá ústř. kurs vídeňský a honorují se dle kalkulace, provedené učitelkami; záp. 1 K, školného není; s oddělením 3. pro hospitantky, tj. absolventky, které pracují doma a zhotovené krajky prodávají jednak Rak. spolku pro zvelebení domáckého ženského průmyslu ve Vídni (jednatelství ve Vamberce), jednak místním obchodníkům; b) ve Strážově rovněž s oddělením pro začátečnice a pro pokročilé (vyučuje se 20 hod. týdně, zápisné 1 K., školné 3 K.-- Tříměsíční kurs krajkářský, absolvovati možno ve Vesně v Brně (2 hod. týdně, zápisné 40 h., školné 2 K.). Roční v Chrudimi, devítiměsíční ve škole Vesny v Hořicích, kratší na měst. průmysl. škole v Klatovech, Pardubicích, Rychnově n. Kn. , Vel. Meziříčí (Světlá), Olomouci ( Pöttingeum). Obchodníci platí od kusu a vydělá se dost obtížně u nich 10 K. týdně. Pomůcka: R. Bíbová, Paličkování krajek.
13. Květinářství umělé. Pro domácký průmysl stačí absolvovati kurs v Ženském Výrob. spolku nebo v ústavech Vesny v Brně, odkudž třeba si vyžádati sdělení bližších podrobností. Po stránce živnostenské viz odd. V.
Malby viz Umělecký drobný průmysl (níže) a Malířství v odd. V.
14. Modiství po domácku provozované pro vlastní potřebu je v rodině s více děvčaty a dětmi zcela vhodným výdělkem pro úsporu výdajů. Pravidelné kursy pro úpravu klobouků pořádá Žens. výr. spolek v Praze (tříměsíční zimní od 20. září do 20 prosince a jarní od 20. března do 20. června); pravidelně jsou kursy podobné zavedeny také na městské dívčí průmysl. škole v Praze, Písku, Pardubicích,Táboře, Polské Ostravě, Brně (Vesna), Olomouci (Pöttingeum). Modiství jako živnost viz v oddílu V.
15. Nákrčníků výroba může se dobře provozovati po domácku; vyžaduje sběhlosti v šití, dovednosti a uspořádání, vkusu a chicu za stálého sledování nových vzorů, jež třeba si zakupovati. Odbyt nutno si vyjednati do příslušných obchodů.
16. Ochrana zvířat rostlin. Paní a rodiny odjíždějící na letní byt, do lázní, na cesty a pod. svěří rády za přiměřený poplatek své květiny nebo svá domácí zvířata osobě, která se na opatrování takové s náležitým porozuměním zařídí.
17. Opisování adres, not apod. Za 1000 zřetelně psaných adres platí různé administrace, obchody a pod. průměrně 5 K. Za opisování not, k čemuž je zapotřebí hudebních vědomostí, platí se dle ujednání více. Za opisování na stroji rovněž plat dle ujednání. Třeba se nabízeti insercí a sledovati insertní vybídku hlavně v malém oznamovateli denních listů.
Podomní obchod viz VI.
18. Papírové ozdobné předměty lze snadno vyráběti po domácku a jistě by nalezly odbytu neboť těchto věcí se ohromné množství z ciziny dováží. Třeba tu sledovati v tom oboru potřebu denního trhu a uměleckým vkusem hledět jí vyhověti nikoli ovšem výrobou nevkusných papírových růžic a květin, nýbrž předmětů přepychových, které se hodí k praktické potřebě, jako např. stínidla na lampy, vějíře, ozdobné krabičky a obaly atd.
19. Pěstování zeleniny je vděčné vedlejší zaměstnání pro ženu, která má k disposici nějaký, sebe menší pozemek. Pro takové účele podává instruktivní návod spis J. Kafka, Levná zelenina, jenž ve spojení se spisem téhož Levné pokrmy zeleninové poskytne i výhody rozumného zužitkování zelenin v domácnosti.
20. Pleťařství, tj. výroba pleteného zboží ze slámy, rákosu, lýka, travin atd. je vděčný domácký průmysl; vyplétání židlí, výroba rohoží, koberců, košíčků dopravních, ozdobných, cestovních, střevíců, sandálů, čepic, klobouků, obalů lahvových atd. Třeba se vyučiti ve vzorné dílně a kursu u družstva pro tento průmysl v Bakově n. Jiz., které sdělí na dotaz vše potřebné. Košíkářství jako živnost viz v oddílu V.
21. Pletení a háčkování ruční nemůže sice soutěžiti se stávkářstvím (strojovým pletením), nicméně všude tam, kde se nehodlá domácnost k zakoupení pletacího stroje, je vždy ještě možným pramenem výdělku zvláště pro výrobky vybranějších vzorů a tam, kde se nahodile naskýtá k tomu čas, jenž by jinak uplynul nezužitkován. Dobré pomůcky jsou: M. Niednerova a H. Weberová, Strick-Arbeiten. Viz Stávkářství.
22. Podnájem jako zdroj vedlejších příjmů, vyžaduje účelného zařízení místností obývacích, které mají býti prosty všeho, čeho podnájemník k svému účelu nepotřebuje; dále pečlivého udržování čistoty a ujednané obsluhy. Při volbě podnájemníků třeba opatrnosti a znalosti lidí; nemá býti nikdo přijat, kdo se ihned nevykáže patřičnými osobními průkazy, na jichž základě může a také hned býti má ohlášen policejnímu nebo bytovému úřadu. Podnájem se získá jen tehdy, může-li se podnájemníkům poskytnouti dosti výhod, za něž možno více žádati nežli za pouhý byt, tak aby nejen byt a obsluha byly zaplaceny, ale za poskytnuté výhody byl zde také přebytek úsporný.
23. Pradlenství jako vedlejší domácí výdělek provozuje se dvojím způsobem: a) docházkou do cizích domů za denní plat 2-4 K. k celé stravě při obmezeném (ujednaném) počtu pracovních hodin a dodání všech potřeb se strany objednatele; b) praním doma za plat od kusu. K tomuto účelu doporučuje se zjednati si prací stroj, který se rozhodně vyplatí. Plat béře se dle ujednání od kusu; potřeby si dodává pradlena sama. Tato domácí práce je jen tehdy možná a doporučitelná, je-li po ruce oddělená prádelna, aby se po případě do rodiny nepřenášely miasmy [pozn. částečky nákazy nacházející se ve vodě, vzduchu apod.] a nákazy; c) jako živnost (viz oddíl V.). S pradlenstvím dle b) provozovaným spojuje se také žehlířství (viz toto).
24. Prýmkářství jako ruční domácí práce (pletení a drhání šňůr, agraf [pozn. ozdobné sponky], třásní, ozdob šatových, kobercových, záclonových, nábytkových apod., potahování knoflíků atd.) může býti dobrým pramenem výdělku jen tehdy, je-li s to soutěžiti s prací strojovou a lacinými silami ženskými užitím method[!] nových, pro něž stroje nejsou zařízeny, stálým vynalézáním nových způsobů a vzorů, výhodným zužitkování odstínů různých barev atd. Literatura k tomu se vztahující je cizí (např. Ag. Thümml, Knüpf-Arbeiten (macramé), také M. Niedner& H.Weber, Soutasche- u. Blenden-Arbeiten (Lipsko). Spadá sem také výroba nitěných knoflíků. (Informaci dá Ústřední matice školská, Praha).
25. Překladatelství z cizích jazyků vyžaduje nejen znalosti jazyka, ale i jeho ducha, náležitého ovládání mateřského jazyka, aby se v překladech nepřizpůsoboval frázím cizojazyčným. Při překladu v oboru literárních prací je potřebí nad to i nadání. Za odborná díla platí se dle ujednání, za literární pravidelně dle řádek (3-5 hal. za řádek), ač také při honorářích archových platí se méně; práce je pak špatně placena. Nedoporučuje se překládati věci neobjednané, nýbrž je nejlépe nabídnouti překlad nehotový a dohodnouti se o jeho přijetí nebo nepřijetí. Záhodno [je] sledovati rubriky literárních časopisů a míti přehled o všem, co se děje.
Řezbářství viz Umělecké práce v oddílu V.
26. Stávkářství, tj. pletení na stávku (pletacím stroji), v kterýž obor spadá strojové pletení rukavic, nákolenic, kamaší, svetrů, ponožek, čepiček atd., vyžaduje pro obyčejnou potřebu krátkého zaučení dle schopnosti, ale dobré praxe. Výstrahu třeba dáti před agenty, kteří stroje pletací nabízejí na splátku i s materiálem pletacím pod zárukou odběru zhotoveného zboží, kterémuž odběru se dodací firmy vyhnou pod různými výmluvami. Lépe je především opírati se o vlastní potřebu, o nabídku z přímé ruky rodinám známým a jimi doporučeným a zjednati si odběr v solidním obchodě. Dobrý pletací stroj stojí asi 275 K. Vhodné poučení o něm v Dom. Vševědu díl II., str. 404 (též o pletení) a v Ottově Slovníku Naučném díl XIX. Pro samostatnou živnost viz oddíl V.
27. Šití bílého prádla čili švadlenství po domácku pro vlastní potřebu provozované, je do jisté míry vždy nezbytností; pro tuto potřebu opatřiti lze si potřebného vyučení ve školách průmyslových, pokračovacích, do nichž jistý výcvik se přinese již ze školy měšťanské, jakož i v kursech při školách průmyslových. Tak např. při ústavech Vesny v Brně jsou zavedeny 3měsíční kursy (50 h. školného měs. za každou týdní hodinu, zápisné 40 h), kursy pro hospitantky na kratší dobu nežli rok (školné 10 K měs., zápisné 1 K), při ústavech Ženského výrobního spolku v Praze kursy roční s dopoledním vyučováním, kursy pololetní a kursy tříměsíční, při průmysl. školách v jednotlivých místech venkovských kursy odpolední a večerní (v Táboře, Hořicích, Kolíně, N. Bydžově apod.). Hospitantky, které nechtějí absolvovati dvouletou školu šití bílého prádla, mohou i na jeden rok býti přijaty do městské dívčí průmysl. školy v Praze (školné pololetně 25 K).
Na výdělek provozuje se švadlenství buď domácí prací pro obchody a továrny, které dávají přednost vyučeným silám svěřujíce jim látky v kusu k stříhání i šití hlavně košil, podvlékaček, spodniček, ženských kalhot, manžet, límců, živůtků atd., platí od kusu a švadlena musí ručit za práci a hradit způsobenou škodu na látce, způsobila-li ji, nebo docházkou do domu; k poslednímu účelu nestačí vyučení v kratším kursu, nýbrž třeba dvouleté školy průmyslové (v Praze Městská dívčí škola průmysl., městské školy v Kolíně, Pardubicích, N. Bydžově, školy při ústavech Vesny v Brně, Pöttingeu v Olomouci, Světlé ve Vel. Meziříčí.). Švadleně do domu sjednané platí se průměrně 12 K týdně ke stravě. Vyžaduje se nezřídka při šití výbav i znalosti jemnějších prací, vyšívání apod. Literární pomůckou nezbytnou jsou Springerová-Čermáková, Střihy prádla podle míry. Švadlenství jako živnost samostatná viz v odd. V.
28. Šití šatů čili krejčovství ženské. Platí o něm po stránce domácí práce totéž co o předešlém. Dámská konfekce dává mnoho šít po domácku nebo zaměstnává dělnice ve velkých dílnách (viz oddíl V.). Za domácí práci platí se od kusu dle ujednání. Krejčová do domu s tříletým aspoň výcvikem z výše uvedených průmysl. škol, dostává 2´40-4K denně ke stravě. Dobrými pomůckami jsou: Niednerová-Weberová, Kniha k samostatnému hotovení dětského oděvu, Hochfeldenová , Kniha samostatného krejčování. Krejčovství ženské jako živnost samostatnou viz v oddílu V.
29. Šití a tamborování rukavic [pozn. druh řetízkového vyšívání, jež se provádí obyčejně na tamborovacích strojích]vyžaduje dle schopností zpravidla jen krátkého vyučení, je-li žačka již v šití dobře obeznalá. Příslušné strojky nejsou drahé. Výdělky jsou nyní skrovné a nejisté, neboť výroba je v úpadku. Zanikla i v Praze odborná škola rukavičkářská. Asi 1000 šiček domácně zaměstnáno je v Podrudohoří, odkud se zasílá práce také faktorům na Dobříšsku, Příbramsku, Hostomicku a Rožmitálsku. V Rudohoří pracuje šička přímo pro výrobce, v českých oněch místech pro sprostředkovatele faktora (majitele ústavu pro šití rukavic), jenž také od pražských výrobců přijímá práci.
Přistřižené rukavice bez okras tamborují se v Praze (na bubínku); platí se 2 - 3 hal. za pár, což při 12hodinné práci pro zručnou šičku znamená výdělek 1.20 - 1.40 K(týdně 7 - 8.40 K). Výzdoba šňůrkami provádí se většinou v Praze.
Vlastní šití rukavic již tamborovaných nebo šňůrkami vyzdobených, vyžaduje více dovednosti nežli jiné šití. Výrobce nebo faktor svěřuje šičce stroj na splátky (z tuctu ušitých rukavic se splácí na stroj 10 h). Výrobci platí venku za tamborování 24 h až 1 K za tucet, za šití 1.08 -1.52 K, za přišívání knoflíků 10 - 20 h, za lemovku 24 - 96 h., za obšivku a dírkování 8 - 60h; faktoři platí za ušití páru obyč. stehem 11 - 13 h (a šička si z toho platí materiál, zbyde jí 9 - 10 h) a čistá mzda týdně činí sotva 5.80 - 6.40 K; při štěpových [pozn. prošívaných nebo vyšívaných ozdobným stehem] rukavicích vydělá 8 - 9 K týdně. Učiní-li škodu, hradí ji z polovice.
30. Tkaní a restaurování koberců. Švédský stávek v Norsku, Švédsku, také v Německu je velmi oblíbenou a vděčnou pomůckou domácího zaměstnání pro kobercové, hlavně gobelinové práce (viz Š[ťastný] Domov roč. III., str. 123). Umělecké tkaní samo již pro praktickou a uměleckou výzdobu domácnosti má velký význam. Je tu ovšem zapotřebí vyškolení, jaké poskytuje škola pro výrobu koberců a gobelinů ve Valašském Meziříčí nebo Cvičná dílna slč. Teynitzrové v Jindřichově Hradci (škola pro tkaní a rest. koberců, zamýšlená při vídeňském ústř. učilišti pro ženský průmysl, nebyla dosud uskutečněna; v cizině je výborná škola v Scherrebechu ve Šlesviku s kursem 4 - 6měsíčním nebo škola v Lettevereinu v Berlíně).
31. Umělecký drobný průmysl může míti jako domácí výdělek význam a najíti odbyt, neprovádí-li se diletantsky. Jedná se tu o velmi rozmanité techniky, jako vpalování ve dřevě, kůži, sametu, práce tarsové a satinové, vrubořez ve dřevě a linoleu, tepání v kůži a kovu, malbu na dřevě, skle a porcelánu, xylobatiku [pozn. Xylo (z řečtiny) - předpona pro produkty vyrobené ze dřeva], práce intarsiové [pozn. intarsie-ozdobné vykládání zejména dřeva, a to buď jiným dřevem nebo např. slonovinou či perletí] ve dřevě atd. Některé školy průmyslové udržují kursy k tomuto účelu, které však dosud nejsou pro všechny tyto směry zařízeny; nejobsažnější kurs toho druhu má Pöttingeum v Olomouci, kurs pro vpalování průmyslová šk[ola] v Táboře, roční kurs pro kreslení a malbu Ženský výrobní spolek český v Praze, při průmysl. a kuch[ařské] škole v Prachaticích, Strakonicích (malbu na látkách), Velké Meziříčí (Světlá). Dobře je vycvičiti se v některém ateliéru např. pí. Válkové v Praze (Spál. ul. 21. viz Stˇ. D. roč X. č.6), v ateliéru Ebertově Praha II., Smetanova ulice 21 nebo v umělecké průmyslové či jiné odborné škole.
32. Vlásenkářství, tj. výroba copů, účesů a různých předmětů z vlasů (sítěk, řetízků atd.), provozuje se v některých krajinách českých (v okolí Trh. Kamenice) jako domácí průmysl a může i jinde, uzpůsobeno praktické potřebě, býti vděčným zaměstnáním. Výcvik nutno hledati v Technol[ogickém] museu (Praha, Mariánská ul.), v odb[orné] škole vlásenkářské a v dílně.
33. Vycpavačství a preparátorství provozované s menšími předměty jako vycpávání menších savců, ptáků, plazů, obojživelníků, výroba preparátů lihových, jednak přímo pro školy a vyučovací ústavy, jednak pro obchodníky, je mnohé rodině pramenem vděčného výdělku. Vyžaduje ovšem vyškolení u řádného preparátora a vycpavače. Pomůckou jsou spisy: R. Váca, Sbírání a preparace přírodnin, Rohlena, Sběratel housenek, B. Moravec, Vycpávání ptáků a Vycpávání savců.
Vycpavačství jako živnost viz odd. V.
34. Výroba jemných štětců mohla by býti výnosným zaměstnáním domácím, neboť jemných štětců dováží se do Rakouska z ciziny za 1 1/4 mil. K. Technologické museum může býti požádáno za informace; výcvik třeba si zjednati v dílně kartáčnické pro jemnější práce.
35. Vyšívání je nejčastějším předmětem domácího výdělku, buď na základě zručnosti, děděné cvikem v rodině, jako je tomu u lidových vyšívaček na Moravě a na Slovensku, buď na základě vyučení ve škole a kursech. Výstrahu třeba dáti před agenty, kteří nabízejí strojky vyšívací s drahým materiálem a vzory se slibem, že hotové práce firma odebéře. Zpravidla neodebéře ničeho.
Řada našich průmyslových škol je na výcvik ve vyšívání zařízena, tak zejména městská průmysl. škola pražská, škola ženského výr. spolku v Praze a průmysl. škola v Hořicích, Klatovech, na Smíchově, V Brně (Vesna), Olomouci (Pöttingeum).
Pomůcky literární jsou: Šíma Jos. , Slovácké vyšívání; Vyšívání point-lacé; z německých spisů Niednerová, Bändchen-Arbeiten, Hardanger Stickerei, Tüll-Durchzug, Filet-Arbeiten, Tenerifa-Arbeit, Düringová, Hohlsaum- und Leinen -Durchbruch-Arbeiten, Hochfeldenová, Das Sticken m[it] d[er] Nähmaschine, Weberová, Weiszstickerei, Kreuzstich-Arbeiten, Dillmontová, Encyklopedie der weiblichen Hand-Arbeiten, Bibliothek D.M.C. , která obsahuje alba pro křížkové, koptické, francouzské síťové, sutaškové [pozn. sutaška-pletená šňůrka, zpravidla hedvábná, protkaná často zlatými nebo stříbrnými drátky], plochým stehem prováděné a j. vyšívání, Havelková-Wanklová, Vzory českomor[avského] vyš[ívání].
Organisace rázovitého vyšívání po výrobní a obchodní stránce soustřeďuje se ve spolcích: Zádruha v Praze (Příkop č. 12), Lípa (v Turč[ianském] Sv[ätem] Martině), Moravská ústředna v Brně, komitét pro svéráz krojový v Praze.
36. Žehlířství. Dokonalý výcvik v žehlení i domácnosti přináší značný užitek, zejména je-li pečováno dobře při tom o stránku zdravotní. Při domácké práci pro zákazníky lze vydělati týdně 10,20-30K Při docházce do domů 2-4 K denně ke stravě. Vyučiti možno se v žehlírnách nebo kursech. V žehlírnách s kaucí 10-40 K) za 6 neděl; plat týdně 12-20 K. Kursy jsou zavedeny pravidelně nebo občasně při školách průmyslových: v Brně (Vesna, praní a žehlení, 6 týdnů, 2krát týdně po 2 1/2 hod., záp[isné] 40 h., školné 2K), Pardubicích (1 měsíc, 4 hod. týdně, záp[isné] 2 K, školné 6 K).