Autoři a autorky

AUTORKY A AUTOŘI

Magdalena Dobromila Rettigová (1875-1845)
Narodila se Všeradicích na Berounsku v rodině vrchnostenského úředníka, z několika dětí zůstala sama. Jak bylo tehdy u dětí panských úředníků obvyklé, nenavštěvovala školu, učila se doma. Po smrti otce se s matkou odstěhovaly do Prahy, pak do Plzně. Zde Magdalena navštěvovala českou školu a prvně se pokoušela o neumělé veršování. Když jí bylo třináct let, vrátily se s matkou do Prahy. Dne 31. ledna 1808 se provdala za Jana Aloise Rettiga. Manžel ji podporoval v literární činnosti, oba měli rádi hudbu a zpívali. Rettig byl několikrát úředně přeložen, rodina tak často měnila bydliště. Za pobytu ve východních Čechách se Rettigová seznámila s královéhradeckým nakladatelem Janem Hostivítem Pospíšilem a stala se členkou neformální vlastenecké družiny. Všude se těšila respektu - využívala ho k osvětě mezi měšťanskými ženami a dívkami, které zdokonalovala nejen v obecně respektovaných ženských dovednostech, ale seznamovala je rovněž s českou literaturou. Sama byla literárně činná - vedle svých proslulých kuchařských knih (nejslavnější z nich, Domácí kuchařka aneb pojednání o masitých a postních pokrmech pro dcerky české a moravské, vyšla poprvé roku 1826) psala rovněž povídky a básničky, pokoušela se překládat.

Honorata Zapová (1825-1856)
Pocházela z prostředí drobné haličské šlechty. Šestnáctiletá se provdala za českého úředníka, pozdějšího vlasteneckého historika, středoškolského profesora a publicistu Karla Františka Zapa. Spisovatelka, politicky se angažující v roce 1848 (dala podnět k založení Spolku Slovanek a zasazovala se o propuštění zajatých revolucionářů) se posléze pokusila o reformu dívčího školství zřízením vlastního vzdělávacího ústavu pro dívky, jehož rozmachu zabránila předčasná smrt Zapové. První vydání Nezabudek, volného zpracování polské předlohy "Památka po dobré matce" z pera Klementiny z Tańských Hofmanové vyšlo roku 1859, tedy již po smrti Zapové. (znovu byly vydány v r. 1863 a 1870) Pro úplnost dodejme, že Zap se krátce po smrti Honoraty podruhé oženil, podle Boženy Němcové si vzal "vdovu z venku, tuze sprostou a zlou, měla ale 4000 zl."

Františka Hansgirgová (1823-1871)
Narodila se roku 1823 v německé rodině v Litoměřicích. Roku 1847 se provdala za Antonína Hansgirga, gymnaziálního profesora, vlastence, přítele Jungmana, Hanky a Čelakovského, spisovatele a překladatele z francouzštiny, ruštiny, polštiny, který roku 1848 zakládá časopis Beseda. Roku 1854 se jim narodil jediný syn Antonín, známý botanik. Františka Hansgirgová psala populární příručky pro ženy a hospodyně. Mezi její spisy patří: Nová česká kuchařka ( 1863 německy, 4. vyd. 1879 česky), Hospodyně našeho věku (1869), Průvodce pro dívky a budoucí hospodyně (1869), Malá česká kuchařka (1872, 2.vyd. 1889).

Žofie Podlipská (1833-1897)
Žofie Podlipská rozená Rottová, mladší sestra Karoliny Světlé, strávila většinu života v Praze. Počátky její výchovy byly německé, o její národní uvědomění se zasloužil především její manžel, lékař Josefa Podlipského. Do literatury vstoupila - podobně jako Světlá - roku 1858, kdy publikovala v almanachu Máj. Její tvorba zahrnuje 90 novelistických prací, 3 dramata a 90 povídek a pohádkových knížek. Sepsala řadu spisů pro mládež, vychovatelských studií, kulturě dějěpisných rozprav a pod. Zabývala se ženskou otázkou, problematikou výchovy a filantropie. Založila a řídila spolek Ochrana opustěných a zanedbaných dívek.

Julie Gintlová
Učitelka a spisovatelka. Začínala na německé škole na Malé Straně, od roku 1872 působila na českých školách. Autorka spisů pro mládež a feministických úvah.

Věnceslava Lužická, vl. jm. Anna Srbová (1835- 1920)
Česká vlastenecká spisovatelka a publicistka, manželka listovního, matka tří dětí, členka mnoha ženských spolků. Vedle literární činnosti (především próza pro dívky, prodchnutá snahou poučovat, vychovávat a mravně povznášet) se "zasloužila" rovněž o reformu výuky ženských ručních prací.

Duchoslav Panýrek (1867 - ?)
Český lékař a publicista, publikoval též pod pseudonymem Jaroslav Květ.

Růžena Jesenská (1863 - 1940)
Původním povolání učitelka, tato skutečnost ovlivnila částečně její literární tvorbu, především práce určené dětem a mladým dívkám. První básně psala pod vlivem Sládkovým, Nerudových a Hálkovým, ovlivnil ji i Julius Zeyer a evropská dekadence. V jejích povídkách i dramatech je většinou ústředním tématem ženská problematika, zpočátku výrazně autobiograficky zabarvená. Přispívala do čtených časopisů, často pod různými pseudonymy. V letech 1911 - 1920 pracovala jako redaktorka Kalendáře paní a dívek českých; ze sentimentálního ženského časopisu vytvořila kvalitní literární revui, kolem které se seskupilo několik známých autorů. Růžena Jesenská byla tetou Mileny Jesenské, přítelkyně Franze Kafky.

Josef Kafka
Kustod Muzea Království českého, autor publikace Domácí vševěd, redaktor časopisu Šťastný domov.

Olga Absolonová-Stránská (1872 - 1927)
Novinářka, redaktorka, publicistka, aktivistka ženského hnutí.