Dějiny 19. století - seminář

Požadavky na studenta:

  • seminář je ukončen zápočtovým testem (pro úspěšné absolvování je nutné dosáhnout alespoň 60% správných odpovědí)
  • další podmínkou k získání zápočtu je pravidelná docházka na semináře. V případě více jak tří neomluvených absencí student/studentka napíše písemnou práci v rozsahu min. 5 stran.

 

Témata seminářů a literatura:

1. Evropa po napoleonských válkách. Vídeňský kongres a velmocenský systém. Hlavní znaky 19. století.
Důsledky napoleonských válek pro politické uspořádání Evropy. „Koncert velmocí“ a Svatá aliance. Průmyslová revoluce a světová dominance Evropy. Význam průmyslové revoluce pro budování občanské společnosti. Hlavní politické ideologie 19. století (liberalismus, konservatismus, socialismus, nacionalismus).
 
Literatura:
Norman Davies, Evropa. Dějiny jednoho kontinentu, Praha 2000 (kapitola X. Dynamo. Motor světa, 1815-1914, s. 777-913. (Základní přehledový text, vhodný pro všechna další témata seminářů.)
Michael Rapport, Evropa 19. století, Praha 2011, s. 15-64 (kapitoly 1-3).
 
2. Restaurace, romantismus a revoluce. Evropa 1815 - 1831 - 1848.
Restaurace Bourbonů ve Francii, červencová revoluce (1830) a její ohlas v Evropě (vznik Belgie, listopadové povstání v Kongresovém Polsku). Kultura romantismu a nacionalismus. Německá otázka po napoleonských válkách. České země a rakouské císařství v tzv. době předbřeznové.
 
Literatura:
Francois Furet (ed.), Člověk romantismu a jeho svět, Praha 2010.
Milan Hlavačka a kol., České země v 19. století. Proměny společnosti v moderní době, 2 sv., Praha 2014.
Michael Rapport, Evropa 19. století, Praha 2011, s. 67-143. (kapitoly 4-7).
Miloš Řezník, Za naši a vaši svobodu. Století polských povstání, 1794-1864, Praha 2006.
Hagen Schulze, Stát a národ v evropských dějinách, Praha 2003.
Jiří Štaif, Obezřetná elita. Česká společnost mezi tradicí a revolucí 1830-1851, Praha 2005.
Velké dějiny zemí Koruny české, sv. 11a, 11b, 1792-1860, Praha 2013.
 
3. Revoluce a kontrarevoluce v Evropě 1848-1851.
Trojí revoluce: politická, sociální, národní. Únorová revoluce ve Francii a její vliv na Evropu. Pád Metternicha a revoluce v Rakouském císařství (italské državy, Uhry, České země). Revoluční vlna v německých státech. Frankfurtský sněm a pokus o sjednocení Německa. Porážka revolucí: vznik II. císařství ve Francii, neoabsolutismus v Rakousku.
 
Literatura:
Jan Randák, Kult mrtvých. Smrt a umírání v revoluci 1848, Praha 2008.
Michael Rapport, Evropa 19. století, Praha 2011, s. 144-168 (kapitola 1-3).
Jonathan Sperber, The European Revolutions, 1848-1851, 2. ed., Cambridge 2005.
 
4. Východní otázka v 19. století.
Národně-osvobozovací hnutí na Balkáně, vznik národních států. Krize Osmanské říše a pokusy o její řešení. Východní otázka v mezinárodní politice (krymská válka 1853-1856, velká východní krize 1875-1878, bosenská krize 1908, balkánské války 1912-1913).
 
Literatura:
Hradečný, Řekové a Turci. Nepřátelé nebo spojenci, Praha 1999 (o vývoji v 19. století viz 1. kapitola).
Misha Glenny, Balkán: nacionalismus, válka a velmoci, Praha 2003.
Alan Sked, Úpadek a pád Osmanské říše, Praha 1996.
Milan Šedivý, Krvavá odysea: řecký boj za nezávislost 1821-1832, Praha 2011.
Dále viz příslušné svazky z ediční řady Dějiny států Nakladatelství Lidové Noviny Praha.
 
5. Budování států a vytváření národů: Itálie a Německo. 
Sjednocování Itálie a Německa jako otázka mezinárodní politiky. Vývoj Itálie a Německa po sjednocení: specifika domácí politiky, snaha o budování koloniálního impéria.
 
Literatura:
John A. Davis (ed.), Italy in the Nineteenth Century, 1796-1900, Oxford 2000.
Helmut Müller, Dějiny Německa, Praha 1995.
Thomas Nipperdey, Deutsche Geschichte 1800-1918, 3 vols., München 2013.
Giuliano Procacci, Dějiny Itálie, Praha 1997.
Michael Rapport, Evropa 19. století, Praha 2011, s. 184-207 (kapitoly 10).
Hagen Schulze, Stát a národ v evropských dějinách, Praha 2003.
Luboš Taraba, Krve po kolena. Solferino 1859 - zlom ve válkách o sjednocení Itálie, Praha 2011.
Otto Urban, Vzpomínka na Hradec Králové, Praha 1986.
 
6. Evropské migrace v 19. století
Sociální aspekty migrací (pracovní migrace kontinentální a mezikontinentální, hlavní příklady: Italové, Irové, Poláci). Politické aspekty migrací (revoluce a migrace, hlavní azylové země: Francie, Belgie, Velká Británie).
 
Literatura:
Klaus J. Bade, Evropa v pohybu. Evropské migrace dvou staletí, Praha 2004.
Friedriech Lenger, Metropole der Moderne. Eine europäische Stadtgeschichte seit 1850, München 2013.

7. Rusko v 19. století.
Rusko po napoleonských válkách. Absolutismus Mikuláše I. Hlavní ideové proudy ruského myšlení (slavjanofilství, zapadnictví). Formování ruské národní kultury. Expanze na Kavkaz. Krymská válka. Alexandr II. (1855-1881) a tzv. Velké reformy. Expanze do Střední Asie. Formování opozičního hnutí. Opozice vůči režimu (liberálové, socialisté), revoluční terorismus. Vláda Alexandra III. (1881-1894) a Mikuláše II. (1894-1917). Rusko-japonská válka. První ruská revoluce (1905-1906) a vznik Státní dumy. Specifika ruského politického systému po roce 1906.
 
Literatura:
Orlando Figes, Lidská tragédie. Ruská revoluce 1891-1924, Praha – Plzeň 2000.
Geoffrey Hosking, Russia. People and Empire 1552-1917, Cambridge 1997.
Richard Pipes, Rusko za starého režimu, Praha 2004.
M. Švankmajer et al., Dějiny Ruska, 6. vyd., Praha 2010.
Václav Veber, Mikuláš II. a jeho svět. Rusko 1894-1917, Praha 2000.
 
8. Francie mezi císařstvím a republikou (1850-1914): hledání moderní identity.
Ludvík Napoleon Bonaparte a vznik II. císařství. Specifika politického systému císařství. Francouzská zahraniční politika za Napoleona III. Prusko-francouzská válka (1870), povstání Komuny a vznik III. republiky. Republikánská idea a francouzská společnost. Politické krize III. republiky (Boulangerova aféra, Panamský skandál, Dreyfusova aféra).
 
Literatura:
Georges Duby a kol., Dějiny Francie od počátků po současnost, Praha 2003, s. 501-614 (kapitoly 23-26).
Marc Ferro, Dějiny Francie, 2. vyd., Praha 2009.
Francois Furet, Francouzská revoluce, díl 2, Ukončit revoluci. Od Ludvíka XVIII. po Julese Ferryho (1815-1880), Praha 2007.
 
9. Židé v evropské společnosti v 19. století
Odlišné modely židovské emancipace. Asimilace Židů v rámci většinové společnosti. Antisemitismus jako extrémní forma nacionalismu, reakce na liberalismus a vytváření občanské společnosti.
 
Literatura:
Norman Davies, Evropa. Dějiny jednoho kontinentu. O antisemitismu zvl. s. 859-865.
Michal Frankl, „Emancipace od židů“. Český antisemitismus na konci 19. století, Praha – Litomyšl 2007.
Brigitte Hamannová, Hitlerova Vídeň. Diktátorova učednická léta, Praha 1999. O antisemitismu ve Vídni před 1. světovou válkou viz kapitoly 7, 8, 10.
Zbyněk Vydra, Židovská otázka v carském Rusku. Vláda, Židé a antisemitismus, 1881-1906, Pardubice 2006.
 
10. České země před 1. světovou válkou (1867-1914)
Česká reakce na rakousko-uherské vyrovnání. Rozkol české liberální politiky (staročeši – mladočeši). Změny volebního systému a transformace české politické scény. Česko-německé vztahy. Hospodářský vývoj. Kulturně-společenský vývoj.
 
Literatura:
Dějiny Československa, 2. díl, 1648-1918, Praha 1990.
Milan Hlavačka a kol., České země v 19. století. Proměny společnosti v moderní době, 2 sv., Praha 2014.
Otto Urban, Česká společnost 1848-1918, Praha 1982.
Velké dějiny zemí Koruny české, XIIa, 1860-1890, Praha 2012; XIIb, 1890-1918, Praha 2013.
 
 
11. Příčiny 1. světové války. Mezinárodní vztahy 1871-1914
Spolek Tří císařů. Snaha Německa o izolaci Francie. Berlínský kongres (1878). Dvojspolek (1879) , Trojspolek (1881). Cesta k rusko-francouzskému spojenectví. Velká Británie a politika splendid isolation. Vilém II. a redefinování německé zahraniční politiky. Formování Trojdohody.
 
Literatura:
Milan Hlavačka – Marek Pečenka, Trojspolek: německá, rakousko-uherská a italská zahraniční politika před první světovou válkou, 2. vyd., Praha 1999.
Paul Kennedy, Vzestup a pád velmocí, Praha 199. Srov. zvl. kapitolu č. 5 (s. 242-336).
Niall Ferguson, Nešťastná válka, Praha 2004. O příčinách války zvl. s. 1-100.
Michael Rapport, Evropa 19. století, Praha 2011, s. 365-376 (kapitola 18)
Samuel R. Williamson – Ernest R. May, An Identity of Opinion: Historians and July 1914, Journal of Modern History 79, č. 2, June 2007, s. 335-387. Viz studijní materiály k předmětu ve STAG.
 
12. Impéria a imperialismus v Evropě v 19. století
Typologie impérií, společné rysy a odlišnosti. Význam koloniálních výbojů pro velmocenské vztahy. Odraz kolonialismu v evropské kultuře.
 
Literatura:
Niall Ferguson, Britské impérium. Cesta k modernímu světu, Praha 2007.
Marc Ferro, Dějiny kolonizací. Od dobývání až po nezávislost 13. - 20. století, Praha 2007.
Dominic Lieven, Dilemmas of Empire 1850-1918. Power, Territory, Identity, Journal of Contemporary History, 34/2 (1999), s. 163-200. Viz studijní materiály k předmětu ve STAG.
Michael Rapport, Evropa 19. století, Praha 2011, s. 351-364 (kapitola 17). 

Pozn.:
Výše uvedená literatura je doporučenou literaturou k tématům jednotlivých seminářů, další literatura viz sylabus k přednáškám Dějiny 19. století (19ST).
 
Na zkoušce si vylosují jednu z následujících otázek:
 

  Otázky ke zkoušce z předmětu Dějiny 19. století (19ST)

1)      Restaurace, revoluce a romantismus: Evropa v letech 1815-1848
2)      Revoluční léta 1848-1849 v evropském kontextu
3)      Rakouská monarchie v době předbřeznové (1815-1848)
4)      Rakouská monarchie mezi neoabsolutismem a ústavním režimem (1850-1867)
5)      Formování moderních národů a národních států v Evropě v 19. století
6)      Migrační procesy v Evropě v 19. století
7)      Evropský kolonialismus v 19. století
8)      Průmyslová revoluce a její vliv na evropskou společnost
9)      Hlavní ideové proudy v Evropě 19. století (liberalismus, socialismus, konzervatismus, nacionalismus ad.)
10)   Vývoj české společnosti po rakousko-uherském vyrovnání (1867-1914)
11)   Východní otázka v evropské politice 19. století
12)   Mezinárodní vztahy v Evropě 1871-1914
13)   První světová válka: příčiny, průběh, důsledky